Zapomnělo se na ně, nebo se na ně dokonce zapomenout mělo. Životní příběhy spojené s dvěma totalitami minulého století mapuje pražská organizace Post Bellum (PB). Za více než deset let dala dohromady databázi životních vzpomínek tisíců pomalu odcházejících nebo už nežijících pamětníků. Včetně mnoha ze severních Čech. Dosud mělo zdejší „rajón“ na bedrech východočeské centrum PB. Další příběhy už zaznamenají v nedávno otevřené liberecké pobočce v ulici Na Okruhu. Zřídili ji společně pro Ústecký a Liberecký kraj. Budou v ní nejen natáčet vzpomínky pamětníků, ale i organizovat dílny pro školy a vystavovat.

Jak nahrávání, tak vzdělávací projekty PB ve větších městech obou krajů dříve zajišťovali jednotlivci odsud, kteří měli k organizaci blízko. Od „kamenné“ pobočky v regionu si na centrále PB slibují užší kontakt s místními pamětníky, pružnější koordinaci činnosti a také kontinuálnější finanční podporu od zdejších samospráv. „I když z poloviny Paměť národa financují soukromí dárci,“ podotkla mluvčí PB Kristýna Bardová.

Nahrávat by chtěli začít na jaře

Libereckou pobočku vede pražská rodačka, vystudovaná němčinářka a dříve lektorka cizích jazyků v soukromé firmě Michaela Pavlátová. K práci pro Post Bellum ji přivedl dlouholetý zájem o české moderní dějiny. Do města pod Ještědem odešla z metropole studovat vysokou školu, pak už tam zůstala. Před více než dekádou vstoupila do klubu přátel Paměti národa, tři roky zpátky už na Liberecku organizovala charitativní Den válečných veteránů. Loni začala koordinovat vzdělávací projekt na Jablonecku a Frýdlantsku. A po definitivním návratu z rodičovské se rozhodla věnovat práci pro organizaci naplno.

Dění na pobočce v jedné z libereckých vil zatím připomíná „one woman show“, ale už se staví početnější dokumentaristický tým. Nahrávání a další činnost chtějí rozjet na jaře. Záleží i na finanční podpoře místních samospráv včetně ústeckého a mosteckého magistrátu a obou dvou hejtmanství. S nimi má pobočka předjednané memorandum o spolupráci. S Libereckým krajem se lidé z PB už na letošek předběžně dohodli i na konkrétním příspěvku.

Paměť národa na facebooku

Spolupráci s organizací v Ústeckém kraji bude rozhodně podporovat náměstek hejtmana pro kulturu Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). „V tomto kraji byla v 70. a 80. letech spousta undergroundových aktivit, žijí tu pamětníci restrikcí,“ zmínil Řehák. Ostatně jeden z nich, Vladimír „Lábus“ Drápal z Loun, teď sedí v krajském výboru pro kulturu. PB si ale už letos pravděpodobně nesáhne na finance z krajského rozpočtu. Ten v pondělí i přes protesty opozice značně „osekaný“ schválili zastupitelé. „Dohodli jsme se, že žádné nové dotační programy letos vypisovat nebudeme,“ shrnul Řehák.

S Post Bellum spolupracuje od loňského roku i 58letý rodilý Tepličan Petr Uhrík, který se nedávno přestěhoval na Děčínsko. „Moji předci hráli aktivní roli v historii, o kterou se organizace zajímá,“ vysvětlil Uhrík. Jeho dědu odsoudili v minulém režimu za organizaci ilegálních přechodů hranice. Prastrýc zase ve druhé světové válce létal u RAF a kvůli tomu byli jeho další příbuzní vězněni v terezínské Malé pevnosti. „Splácím dluh. Když jsem byl mladší, příliš jsem se o to nezajímal. Teď můžu pomáhat šířit povědomí o jejich době,“ dodal muž.

Práci s pamětníky v rizikové skupině seniorů poznamenala pandemie. „Natáčení se zaseklo,“ připustila Bardová. Aspoň s některými jde dělat rozhovory on-line nebo jim nahrávací zařízení doručit. Případně se „vytěžují“ mladší pamětníci, kteří nepatří k nejohroženějším. „Na jaře bychom se mohli vrátit k osobním setkáváním venku, kde to není tak nebezpečné. Nebo už nejstarší pamětníci budou proočkovaní,“ zadoufala Pavlátová. Kontakty na tisíce seniorů z databáze zároveň lidem z PB loni na jaře usnadnila rozjet efektivní pomoc: nakupovali jim anebo dodávali roušky. Teď nejpotřebnějším pomáhají s registrací k očkování.