Pro Deník mluvil Jan Farský o svých plánech na přesun úřadů z Prahy do regionů i o své kampani proti nespravedlivým exekucím

Výsledky dopadly podle očekávání, oba jste navíc získali výraznou podporu svých spolustraníků. Jsou vaši členové natolik jednotní nebo natolik poslušní?
Vít Rakušan před sněmem objel celou republiku, představil se ve všech krajích a požádal o podporu. Mě zase znají většinou osobně z našich setkání kolem voleb do sněmovny 2017. A i když jsme oba kandidovali bez protikandidáta, byly volby tajné právě proto, aby to byly volby svobodné, aby byla možnost být neposlušný.

Byl pro vás výsledek jednání přeci jen v něčem překvapující?
Byl. Při vyhlašování jsem si říkal – snad to bude aspoň 80 procent. A kdyby to bylo 70, hlavně se nesmím tvářit kysele. A nakonec to bylo přes 90 procent, což mě překvapilo. Už proto, že jsem v minulosti starosty svým tlakem na transparentnost – zveřejňování smluv, zveřejňování podkladů do zastupitelstva, záznamy ze zastupitelstev – někdy docela štval.

Blíží se volby do Evropského parlamentu, jaké máte ambice uspět?
Rádi bychom pro naši kandidátku získali čtyři mandáty.

Nové vedení mají od března také lidovci. Nevrátila se s novým vedením snaha o spojení obou subjektů, z nichž každé prošlo do parlamentu samostatně jen velmi těsně, nebo je to už uzavřená záležitost a i nadále budete bojovat sami za sebe?
Pro evropské volby jsme je zvali ke spolupráci, odmítli. Určitě se ale budeme o možné spolupráci bavit i pro další volby. Krajské a senátní příští rok na podzim. Bude to ale různé v různých krajích nebo senátních obvodech. Až po nich bude mít smysl bavit se o sněmovních volbách. A v nich jsou otevřené možnosti od samostatné kandidatury až po širokou koalici.

Vzdělání a ochrana vody a půdy

Zmínili jste, že chcete jako hnutí posilovat. Čím chcete oslovit voliče jako velmi úspěšné hnutí v regionech, nicméně nepříliš výrazné na celostátní úrovni?
Jedním z prioritních témat je vzdělání jako cesta k prosperitě, bezpečnosti, vyšším mzdám, ale i udržitelným důchodům. Za nám vlastní téma dále považujeme ochranu vody a půdy. Skoro 90 % podzemní vody je znečištěných, ročně mizí přes 20 milionů tun ornice, půda ztrácí schopnost absorbovat vodu, šíří se sucho a vláda se k žádnému řešení nemá. Tlačíme také na zlepšení dopravního spojení – není možné, aby vlak z Liberce jel stejně dlouho jako za Rakouska-Uherska. Prosazujeme také rychlejší a levnější internet i mimo centra. Pomáháme lidem z dluhové pasti, prosazujeme projekty pro posílení regionů. Jsou to dlouhodobější projekty, nejsou populistické, ale jsou potřebné. Nepřináší možná rychlé hlasy, ale pro budoucí prosperitu naší země jsou zásadní. A mimochodem například v Senátu už jsme posílili tak, že jsme dokonce nejsilnější – náš klub je po víkendovém zvolení Davida Smoljaka s 19 senátory největší.

Zatímco hnutí ANO ústy premiéra Babiše přišlo s návrhem „vládní čtvrti“, vy naopak navrhujete, aby se důležitá centra státní správy rozmístila do regionů. Třeba Liberecký kraj by se měl stát centrem úřadu pro majetkové záležitosti státu a centrem pro regionální rozvoj. Jakou to má naději na úspěch, když většina hejtmanů je právě z ANO a vláda navíc už vydala nesouhlasné stanovisko?
Stavět za 10 miliard korun nové úřednické město v Praze je nesmysl, který by ještě prohloubil současné pražské problémy, jako jsou superdrahé byty nebo každodenní zácpy. Zároveň by oslabil regiony, protože tam by prostě ty peníze i lidé chyběli. Není udržitelné, aby v Praze bylo bohatství na občana třikrát větší než v Karlovarském nebo Ústeckém kraji, aby vysokoškoláků bylo v Karlovarském kraji 11 procent v Praze skoro 40 procent. A ty rozdíly se neustále prohlubují. Když pak chcete sehnat do pohraničí třeba lékaře, tak se mu nechce proto, že by jeho partner, zpravidla vysokoškolák, nenašel v místě uplatnění. Ty rozdíly nám tak škodí v mnoha oblastech. Naše země ztrácí mnoho ze svého potenciálu, když přicházíme o talenty.

Co tedy navrhujete?
Naopak přestěhovat 23 úřadů z Prahy do krajských měst. Jde zhruba o 4800 úředních míst, na které stát ročně vydá 2,6 miliardy korun na platech. To jsou místa a peníze, které pomohou nejlépe regionům. A stát ještě ušetří, protože za nájmy v soukromých budovách pro zhruba 5000 úředníků v Praze zaplatí 500 milionů korun za rok.

A jak by se to provedlo konkrétně? Úředníci by se stěhovali z Prahy, nebo by vznikala nová pracovní místa, přičemž by stávající úřady i úředníci zůstali v Praze? Neměl by být prvním logickým krokem efektivní digitalizace státní správy, aby úřad sice sídlil třeba v Liberci nebo Karlových Varech, ale občan by vyřídil své záležitosti po síti?
Jde o přesun pracovních pozic i s jejich náplněmi. Když se to pojme rozumně, může naopak při přesunu dojít i k redukci pracovních míst. Přesunout navrhujeme úřady, se kterými občan běžně nekomunikuje – například Báňský úřad, Drážní inspekci, Státní úřad pro kontrolu léčiv. Pro běžného občana se tak nevzdálí. I tak ale navrhujeme přesun za pět let, kdy už snad konečně i digitalizace pokročí.

Máte nějaký příklad toho, kde už to třeba podobně funguje?
Není to nic výjimečného. K takovým přesunům už přistoupili ve Velké Británii, Norsku, Estonsku, Dánsku, Německu, USA, Jižní Koreji, Mexiku a mnoha dalších zemích. Problém chudnoucích regionů a překotně bohatnoucích center řeší všude. V norském Oslu už nesmí mít sídlo žádný nový úřad, z Londýna do roku 2030 přestěhují do regionů polovinu úředníků.

Zhruba rok pracujete na novém projektu, který by měl zastavit nezákonné exekuce. Můžete stručně shrnout, v čem spočívá?
V České republice je přibližně 200 tisíc nezákonných exekucí. Exekucí, kde dlužníci pořád platí, ale soud je měl už dávno zrušit. Jenže soudy to většinou nedělají, exekutoři to udělat nechtějí, protože by přišli o kšeft, a ministr spravedlnosti Kněžínek, kterého jsem žádal v prosinci o pomoc, s tím odmítl cokoli dělat. Proto jsem se do toho pustil sám a podávám k soudu návrhy na zrušení těchto exekucí. Modelově lidé dlužili třeba 20 tisíc korun, na pokutách a úrocích a nákladech zaplatili nakonec až 300 tisíc! Po zrušení exekuce se jim všechny ty zaplacené peníze vrátí. Přišlo mi neuvěřitelné, že se tím nikdo nechtěl zaobírat a že pomoc odmítl i ministr spravedlnosti. Co jsme za právní stát? Kde je spravedlnost?

Jak daleko je projednání na vládní úrovni?
Nijak. Vláda se tím dosud nezabývala. I když v minulém týdnu se po roce upozorňování premiér vyjádřil, že by to měl ministr řešit. Budu na tom dále pracovat, dokud se mi nepodaří prosadit plošné řešení pro všech 200 tisíc případů, na kterých některé banky, rozhodci a exekutoři nezákonně vydělali až 20 miliard.