Deník Vám proto nabízí velikonoční poselství tří duchovních ze tří církví působících v kraji.

V odloučenosti může člověk zjistit, jaké bohatství má v těch, co nejsou nablízku

Vážení čtenáři, milí přátelé! Všichni společně v tyto dny prožíváme velikonoční svátky, ovšem jinak než v jiných letech. Jsou to letos dny, které jsou spíše odloučeností než sblížením – ovšem jen na první pohled. Vážení čtenáři, milí přátelé! Všichni společně v tyto dny prožíváme velikonoční svátky, ovšem jinak než v jiných letech. Jsou to letos dny, které jsou spíše odloučeností než sblížením – ovšem jen na první pohled. 

V každé odloučenosti člověk pomalu ale jistě zjišťuje, jaké bohatství se skrývá v těch, které nyní nemůže mít ve své blízkosti. V odloučenosti člověk poznává, jak mnohé věci považuje za samozřejmost, a nyní začíná znovu vidět podstatu a potřebnost mnoha událostí i věcí ve svém životě.V odloučenosti člověk začíná zcela jinak prožívat očekávání společně strávených chvil a vnitřní touha na setkání s druhými umí překlenout i mnohé šrámy minulosti z lidských srdcí.

Marie Rydvalová, členka Ostrov života, spolku zaměřeného na pomoc dlouhodobě nemocným spoluobčanům.
Netradiční velikonoční výzdoba. Na stromech jsou vzkazy a přáníčka

Zároveň v tyto dny můžeme více prožívat semknutost rodiny, blízkých i přátel a nalézat novou podstatu pojmů svoboda a služba. Svoboda coby naslouchání a hledání moudrosti spojené s přijetím odpovědnosti a důsledky za svá rozhodnutí. Služba druhému coby darování radosti a pokoje z vyjití svého „já“ a nalezení okamžiků, které druhému přinášejí vnitřní pokoj i naději.

Proto přeji nám všem mnoho odvahy v tomto duchu prožívat tyto dny; znovu nalézt v sobě odpuštění člověka vůči člověku a znovuobjevit podstatu člověka, která je nám Vzkříšeným Kristem znovu darována – milovat a být milován. S nadějí na brzké setkání s vámi. Radek Jurnečka, Arciděkan Římskokatolické církve v Liberci 

O mnohé jsme touto situací přišli, ale také máme možnost ukázat, co v nás je

Myslím, že nikdy v našem životě nebylo prožívání období předvelikonočního půstu i jednotlivých svátků Velikonoc tak intenzivní jako letos. Jako křesťané si každý rok dáváme předsevzetí, od čeho se budeme postit. Nikoho z nás by však nenapadlo, že to letos bude od společenství s druhými, od bohoslužeb, od pocitu jistoty, od věcí, které považujeme v našem životě za samozřejméa neměnné.

Takovýto zásah do našich životů, do naší komfortní zóny, nikdo nečekal. O mnohé jsme v tomto čase přišli. Na druhé straně se nám otevřel prostor, kdy můžeme ukázat to, co je v nás. Je to výzva, se kterou je třeba se vyrovnat. A mě nesmírně těší, že ve většině národa tato situace probudila to dobré. Uvědomili jsme si, že je třeba si navzájem pomáhat, stát při sobě a být tu pro druhé. A když se nyní nemůžeme potkávat v kostelích, tak jsme k sobě našli cestu pomocí digitálního prostoru a prožíváme bohoslužby v rodinném kruhu na dálku spojeni s ostatními. O to víc si uvědomujeme, jak důležité je pro nás naše společenství a naše rodiny.

Vajíčkovník v Dolní Řásnici - 2009.
Z archivu Deníku: Tak jsme slavili Velikonoce na Liberecku

Poselství Velikonoc nám přináší zvěst o tom, že život je silnější než smrt a že láska je tou silou, která překonává i temné časy. Velikonoce jsou tak pro nás i impulsem k odvaze a naději a já věřím, že i ukazatelem k novému začátku. Mysleme v tuto chvíli v modlitbách na sebe navzájem. Mysleme na ty, kteří chrání naše životy a chod naší země. Zvěstujme poselství o lásce a naději všude tam, kde je ho třeba. Neztrácejme víru, naději, trpělivost a touhu. Hedvika Zimmermannová, husitská farářka

Doba nám dává příležitost uvědomit si velikost daru života a jeho sdílení

Velikonoce jsou svátky života. Tak je tomu asi pro všechny lidi, věřící i nevěřící. Akorát se lišímev tom, jak mluvíme o životě, který oslavujeme. Všichni vnímáme, že přichází jaro, přináší nový život do přírody, máme radost z rostlin a jejich růstu, obdivujeme narozená mláďata. Jako lidé si také uvědomujeme, že nám život někdo dal, že je vzácný a že za něj máme odpovědnost. V duchovním smyslu je život spojený s nasazením pro druhé, spolužitím a sdílením se. 

Velikonoce jsou svátky života. Tak je tomu asi pro všechny lidi, věřící i nevěřící. Akorát se lišímev tom, jak mluvíme o životě, který oslavujeme. Všichni vnímáme, že přichází jaro, přináší nový život do přírody, máme radost z rostlin a jejich růstu, obdivujeme narozená mláďata. Jako lidé si také uvědomujeme, že nám život někdo dal, že je vzácný a že za něj máme odpovědnost.

Zoo se sice vyprázdnila, ale péče o zvířata nepočká.
FOTO: Zoo Liberec uzavřela turnikety. Život se tu ale nezastavil

V duchovním smyslu je život spojený s nasazením pro druhé, spolužitím a sdílením se. Máme si uvědomovat sepětí všeho života – minulosti a současnosti, jednotlivce a celého světa. Právě v době ohrožení koronavirem si můžeme uvědomit, jak je život křehký a propojený a jak se poměry na celé Zemi mohou rychle změnit.

Velikonoční oslava života nemá být jen pro lidi v mládí a rozpuku, naopak je slovem o přijetí a podpoře života i pro lidi nemocné, postižené či ohrožené. Nejenže jsme život jednou přijali a nějak už s ním naložili, ale znovu si můžeme uvědomit velikost daru života, můžeme usilovat o sdílení a nápravu vztahů a života na zemi. I to je obsahem Velikonoc. Všichni potřebujeme sdílení. Bez přijetí, zájmu a dobrého slova totiž není lidského života. Filip Susa, evangelický farář a nemocniční kaplan