Třikrát musel starosta Chrastavy Michael Canov (SLK) přesvědčovat zastupitele, že město se musí ke své minulosti postavit čelem. A vyšlo to. Hlasem 14 zastupitelů ze 17 přítomných byl Fuksa uznán jako odbojář, zároveň mu bude 9. srpna na budově Městského muzea odhalena pamětní deska.„Pro mě je stěžejní, že město zaujalo jasné stanovisko. Kdyby Fuksu ani napotřetí neuznali jako hrdinu, vyčítal bych si to," poznamenal jen pár minut po vítězném hlasování Canov.

Radost měl i Fuksův prasynovec Jindřich Šnýdl, který se jednání zastupitelstva osobně zúčastnil. Po jeho skončení řek Deníku, že na změně názoru několika chrastavských zastupitelů na osobu Rudolfa Fuksy měla studie Ústavu pro studium totalitních režimů, která Fuksu jednoznačně líčí jako tragickou a zbytečnou oběť komunismu.

„Hodně udělalo i vyznamenání Zlatou lípou, kterou Fuksovi in memoriam udělila ministryně obrany," vysvětlil Šnýdl.

Rudolf Fuksa

Odbojář Fuksa.V roce 1951 utekl do západního Německa. Zde začal pracovat pro československý zahraniční odboj a americkou zpravodajskou službu. Jako agent-chodec zřídil mrtvou schránku. Byl však udán bývalým kolegou a po obvinění z vlastizrady, vyzvědačství a zběhnutí následně 12. března 1952 odsouzen k trestu smrti. Jako jednadvacetiletý byl pak popraven na šibenici, kde 8 minut trýznivě umíral.