Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, podle nich vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

„Podle našich informací Polsko rozhodnutím ministra klimatu a životního prostředí ze 17. února 2023 povolilo prodloužení těžby do roku 2044. Ekologické nevládní organizace již údajně byly informovány i o tom, že mohou proti tomuto rozhodnutí použít opravný prostředek," uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Zástupci Libereckého kraje, u jehož hranic se důl Turów nachází, ČTK sdělili, že zatím informace k prodloužení těžby nemají.

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów.
Aktivisté podali stížnost k Evropské komisi kvůli dohodě o těžbě v dole Turów

Představitelé ekologických organizací ve společném prohlášení uvedli, že se polské rozhodnutí opírá o nesprávné posouzení dopadů těžby na životní prostředí. Polsko podle nich argumentuje atraktivními pracovními místy a zlepšením makroekonomických ukazatelů, a naopak hodnotí vliv dolu na odtok vody z českého území jako zanedbatelný. Ekologové dlouhodobě tvrdí, že obce na české straně hranice kvůli blízkosti dolu přicházejí o podzemní vodu.

„Polsko pokračováním těžby ničí životní prostředí a porušuje evropské právo. Smlouva s Českou republikou toto jednání kryje. Česká vláda prodala zájmy svých občanů a životního prostředí za miliardu korun. Voda z českého území přitom mizí dál. Bohužel nevíme jak moc, protože vláda nepochopitelně data o podzemní vodě tají. Doufáme, že Evropská komise na základě naší stížnosti bude jednat a zastane se nejen životního prostředí, ale také místních obyvatel," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace ČR.

Hnědouhelný důl Turów. Ilustrační foto
Polské úřady vydaly povolení další těžbě v dole Turów, Greenpeace se chce soudit

Premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle ekologických organizací ale smlouva nechrání české občany před ztrátou vody.

„Česká vláda podepsala nevýhodnou dohodu, která jí svazuje ruce a brání jí zakročit proti porušování evropských předpisů. Nyní se tak může jen dívat, jak z českého území odtéká voda, a snažit se rychle postavit krizovou infrastrukturu, abychom nepřišli o pitnou vodu. Na ochranu našeho životního prostředí česká vláda zcela rezignovala," uvedl Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.