Příští týden by mělo dojít k obnově jednání mezi českou a polskou vládou o smlouvě, která by spor urovnala. Během přípravy nové ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové na obnovu vyjednávání s Polskem se v tamních médiích objevily informace, že Polsko změnilo podmínky dohody. České republice má nově nabízet pouze polovinu peněz jako kompenzace za negativní dopady těžby na české životní prostředí, tedy místo 45 jen 25 milionů eur. Podle informací polského deníku Gazeta Prawna chce navíc polská vláda zažalovat Prahu k arbitrážnímu soudu ve Stockholmu kvůli porušení energetické charty z 90. let. Deník uvádí, že Češi dostanou k této záležitosti dopis příští týden.

Ministryně Hubáčková, která přijela ve čtvrtek jednat do Hrádku nad Nisou s vedením kraje a starosty dotčených obcí o dalším postupu, k těmto informacím uvedla, že s polskou ministryní o změně podmínek dohody nejednala. „O polské žalobě žádné oficiální informace nemám,“ řekla v Hrádku nad Nisou Hubáčková novinářům. 

Polský důl Turów.
Kauza Turów: Zaplaťte, nebo vám strhneme peníze z dotací, vyzvala komise Polsko

Doplnila, že na zasedání Evropské komise se potkala s polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwou. Slíbila jí, že hned jak se se situací seznámí, dá jí vědět, kdy bude připravená se vrátit k jednání o dohodě. „V té době jsem neměla dostatek informací, takže jsem debatu nepřipustila. Za to se omlouvám. Chtěla jsem nejprve získat stanoviska české strany,“ vysvětlila.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty je stále potřeba projevit oboustrannou vůli k dohodě. „Nemůžete očekávat, že před jednáním bude docházet k nějakému vzkazování čehokoli přes média,“ uvedl k informacím polských médiích Půta.

Výchozími body dohody jsou kompenzace ve výši 45 milionů eur pro ČR na zmírnění negativních dopadů těžby na české území a zajištění náhradních zdrojů pitné vody. Ty totiž podle řady odborníků ohrožuje těžba uhlí v Turówě. Polsko by zase podpisem smlouvy dosáhlo toho, že ČR stáhne žalobu od Soudního dvora EU. Vyjednávání ale minulý rok na podzim ztroskotaly mimo jiné na tom, že se strany nedohodly na možnosti vypovědění smlouvy. „Těžba na dole Turów a její vliv na naše zdroje pitné vody je jedním z nedořešených problémů na ministerstvu, proto jsem se ihned po převzetí funkce snažila získat co nejvíce informací o tomto případu,“ řekla ministryně.

Důl Turów.
Zvyšte pokutu pro Polsko, vzkazují svorně kraj i Greenpeace do Evropy

Dodala, že první možný termín ke společnému jednání v Polsku je příští úterý, kdy už bude mít vláda vyslovenou důvěru od poslanců. Hubáčková chce jednat o smlouvě ve znění, v jakém unikla do médií v září loňského roku. „Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky, aby byly ochráněny naše zájmy – tedy životní prostředí na české straně hranice. Jsou tam podmínky monitoringu ovzduší, poklesu vody, je tam ochrana území zemním valem a také podmínky finanční náhrady za ztrátu naší vody,“ vysvětlila ministryně.

Na rozsudek Soudního dvora EU ohledně české žaloby na Polsko se stále čeká. Soud ale už dříve rozhodl, že Polsko musí do rozsudku zastavit těžbu v dole, která má negativní vliv na životní prostředí na české straně hranice. Polsko neuposlechlo, a tak mu soud vyměřil denní penále ve výši 500 tisíc eur. V současné době dluží Polsko na pokutách více než 50 milionů eur.

Podle agentury Bloomberg se Evropská unie chystá v následujících dnech či týdnu omezit vyplácení peněz z unijního rozpočtu pro Polsko. Komise informovala, že už polské vládě zaslala tři žádosti o platbu vyměřeného penále. Podle mluvčího komise začne narůstat také poplatek z prodlení platby. Mluvčí polské vlády však minulý měsíc médiím řekl, že země pokutu nezaplatí.

Protest v Lucemburku.
Horníci z Turówa protestují v Lucemburku před soudem i českou ambasádou
 

Plánovanou dohodu mezi ČR a Polskem kritizovaly neziskové organizace i místní obyvatelé. Hnutí Greenpeace například uvedlo, že považuje uzavírání dohody s Polskem v situaci, kdy nerespektuje rozhodnutí soudu a unijní právo, za bezpředmětné a absurdní. Česká republika nemá podle organizace žádné garance, že bude Polsko smlouvu plnit, když odmítá plnit i nařízení soudu.

Podle Milana Starce z Uhelné, která leží na dohled od dolu a je nejvíce postižena následky těžby, obavy z neúčinnosti vyjednaných opatření v dohodě stále trvají. „Dohoda nevychází z aktuálních dat. Poklesy vody jsou mnohem dramatičtější, než Polsko predikovalo, že budou. Pochybnosti jsou také o funkčnosti těsnící stěny, která má být základní pilíř ochrany naší vody. Podle všeho ta clona nebude fungovat. Říkají to přední odborníci na problematiku a potvrdil i to polský velvyslanec v ČR, který byl za své výroky odvolán. Mimo jiné řekl i to, že clona nevznikla proto, aby ochránila českou vodu, ale aby zamezila přítoku vody do polského dolu,“ řekl Deníku Starec před jednáním s ministryní Hubáčkovou. Dodal, že by chtěl ministryni přesvědčit o tom, že právě kapitola o vodě v připravované dohodě je nedostatečná.