Patří do skupiny lidí, kterým není osud města lhostejný. Stojí za Občanským sdružením Staré Město Liberec, které o sobě dalo v poslední době vědět především trestním oznámením, jenž podalo na primátora a koaliční zastupitele kvůli prodeji městského pozemku u Labutího jezírka. Řeč je o Aleně Dvořáčkové. Žena, která spolu s dalšími lidmi bojuje na každém zastupitelstvu za svou čtvrť, poskytla Deníku krátký, ale o to zajímavější rozhovor.


V současnosti je Vaše sdružení jednoznačně nejviditelnější občanskou aktivitou ve městě. Živě se zajímáte o místní dění a snažíte se upozorňovat na některé podivné kroky radnice. Jaký byl ale hlavní impuls k tomu, abyste občanské sdružení Staré Město Liberec společně s dalšími lidmi založili?


Dovedl nás k tomu především projekt radnice na výstavbu Purkyňova arboreta. Ve prospěch tohoto projektu by měl být totiž zabrán nedaleký lesopark. Výraznými změnami by navíc prošla i Purkyňova ulice, která by byla přehrazena. To by podle našeho názoru způsobilo výrazné komplikace v celé čtvrti. Definitivně nás však v našem rozhodnutí utvrdilo zjištění, že město prodalo veřejné prostranství mezi ulicemi Chebská, Vnislavova a Elišky Krásnohorské. Zdejší park navíc získal člověk, který by z něj rád udělal stavební parcely. Celou situaci sledujeme a doufáme, že k tomuto kroku nikdy nedojde. Nicméně už to, že se tato veřejně přístupná lokalita dostala do soukromých rukou, je pro občany města velká škoda.


Patříte mezi pravidelné návštěvníky jednání městského zastupitelstva. Často během nich i se svými připomínkami před zastupitele předstupujete. Jak vlastně vnímáte postoj města k podobným iniciativám, jako je ta Vaše. Berou vůbec někdy zastupitelé připomínky sdružení v potaz?


Podle mého názoru je postoj města k občanům velice špatný. Když jsme se sdružením začínali, tak jsme si mysleli, že půjde s radnicí vyjednávat. Že oni jenom nevědí, co občané potřebují a co si přejí. Měli jsme pocit, že když jim to jako sdružení řekneme, že s námi budou vyjednávat. Zhruba po deseti zasedáních městského zastupitelstva jsem však došla k názoru, že koalice, která radnici ovládá, s občany jednat nechce. Vedení města má svoje plány, a protože bylo zvoleno, tak má pocit, že si po čtyři roky bude moci dělat, co chce.


V poslední době se zajímáte nejen o integrovaný plán rozvoje lokality Lidové sady, ale i o další projekty a kauzy. Přesně 28. listopadu to bude rok, co bylo sdružení založeno. Co považujete zatím za jeho největší úspěch?


První malý úspěch jsme zaznamenali v rámci koncesního projektu města, který by měl vyřešit parkování v našem městě. Zastupitele jsme totiž v září upozornili na to, že je v Lidových sadech nesmysl stavět tři velké parkovací domy poměrně blízko vedle sebe. Tento bod byl pak po nátlaku opozice stažen z jednání. Projednával se znovu za necelý měsíc a jeden parkovací dům ubyl. Momentálně jsou tedy v plánu již jen dva parkovací domy. To sice považuje také za přehnané, nicméně jsme rádi, že nebude stát parkovací dům za zoologickou zahradou v Sovově ulici. To je podle mého názoru lokalita, která může být pro občany využita zcela jinak.


O město a dění v něm se hodně zajímáte. Jaký je podle Vás největší nešvar liberecké radnice?


Jednoznačně klientelismus. To vyplývá již z jednotlivých bodů jednání zastupitelstva. Mnohé osoby a firmy mají totiž nadstandardní podmínky například při prodejích městského majetku či při sjednávání různých zakázek. Propojení politiky a podnikání je v Liberci nezdravé.