Rypadla by se podle plánu státní energetické společnosti PGE, která důl i přilehlou elektrárnu vlastní, měla zakousnout do země jen několik stovek metrů od státní hranice už příští rok.

Středeční veřejné projednání záměru investora s občany Trojzemí v Bogatyni bylo povinnou součástí procesu EIA, během kterého se vyhodnocují vlivy těžby na životní prostředí. Úterní setkání v české Chotyni se uskutečnilo na popud hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a z dobré vůle nového ředitele dolu Slawomira Wochny. „Rozšiřování těžby je velký zákrok do životního prostředí. Hlavním cílem setkání tak bylo, aby mohly zaznít dotazy občanů v češtině. Cílem investora, tedy polského státu, by pak měla být snaha rozptýlit obavy českých občanů. Hluk a prach totiž nekončí na hranici. Polský důl má významný vliv na obyvatele a životní prostředí na české straně státní hranice,“ řekl Půta.

Polská strana však negativní vliv těžby na české území dlouhodobě popírá. Jako největší problém se tak v dokumentaci objevuje „pouze“ ohrožení zdroje vody v obci Uhelná, která leží nejblíže dolu. Vedení PGE proto navrhuje instalovat do země v hloubce asi 100 metrů tzv. protifiltrační clonu, která by omezila průsaky vody a pomohla by vodu udržet na českém území. Měla by být asi kilometr dlouhá.

Grafy a analýzy rozšiřování těžby na dole Turów.

Podle místních je to ale nedostatečné opatření. „Společnost PGE se i nadále tváří, jako by se všechny negativní vlivy zastavily na státní hranici, což je nesmysl. Nechápeme, že v dokumentaci EIA není navržena žádná přírodní ochranná bariéra, například zalesněný val, která by hluk, prach a otřesný pohled do těžební jámy mohla alespoň omezit, když ne úplně eliminovat,“ zmínil Milan Starec z Uhelné.

Podobně se vyjádřil i jeho soused Daniel Gabryš, který bydlí v Uhelné už 13 let. „V odpovědích na naše námitky jsme nenašli nic, co by nás uklidnilo. Už dnes víme, jaké negativní vlivy nám Turów způsobuje. Pokud dojde k rozšíření těžby, ocitneme se v sociální pasti. Naše nemovitosti ztratí na hodnotě. Doplatíme na pracovní místa v Polsku,” řekl Gabryš.

Narážel tak na fakt, že celý region Bogatynie je závislý na těžbě a zpracování hnědého uhlí. Společnost PGE zaměstnává 2500 lidí, důl Turów je jediným dodavatelem stejnojmenné elektrárny, která vyrábí 8 procent elektrické energie v celém Polsku. Do státního rozpočtu pak přináší důl asi dvě miliardy zlotých ročně.

Ředitel dolu Slawomir Wochna ve všech svých odpovědích zdůrazňoval, že nejde o rozšiřování dolu, ale pouze pokračování těžby v důlní oblasti, která byla vymezená už před 25 lety. Na základě polské legislativy dostal důl koncesi v 90. letech na dobu určitou, tedy 20 let. Toto povolení těžit hnědé uhlí skončí na konci dubna příštího roku. „Konec koncese ale neznamená konec dolu. Jde o náš přírodní zdroj. Pokračujeme, dokud máme ložisko, a chceme tuto těžbu dokončit,” vyjádřil se Wochna a dodal: „Všechno, co jsme udělali a hodláme udělat, minimalizuje negativní vlivy na životní prostředí. Na české straně hranice nic nehrozí. Vyplývá to z našich výzkumů a propočtů.”

Jenže prezentované analýzy ani polští experti českou stranu nepřesvědčily. „Máme 18 stránek detailních připomínek, které budeme k předložené dokumentaci odesílat. Nejprve je ale bude schvalovat zastupitelstvo Libereckého kraje,” připomněl hejtman Půta.

Podobně nedůvěřiví jsou i členové organizace Greenpeace, jejichž několik lokálních buněk se veřejného projednávání v Polsku účastnilo. „Rozšíření dolu by mělo řadu negativních dopadů nejen na jeho bezprostřední okolí, ale i na znečištění ovzduší a na globální klima. Důl už narušil zásoby podzemní vody a 30 tisíc lidí se může ocitnout bez vody. Lidé v České republice jsou proti rozšíření dolu. Zhruba 5000 z nich poslalo své připomínky proti pokračování těžby v procesu EIA,” vysvětlila například Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR.

S úplnou alternativou k těžbě uhlí přišel člen polské Greenpeace Leszek Pazderski. Ten navrhl, aby se místo bourání části polské obce Opolno-Zdroj kvůli rozšiřování těžby lokalita zrevitalizovala a vrátil se sem lázeňský život tak, jak tomu bylo ještě za německého obyvatelstva.

S podobným návrhem na revitalizaci vystoupila ještě řada dalších ekologických aktivistů. Například podle bývalého zastupitele německé Žitavy Horsta Schiermeyera by měl polský region utlumit těžbu a zpracování hnědého uhlí a s pomocí evropských fondů celé okolí revitalizovat. Takový návrh se však setkal s nesouhlasným bučením zaměstnanců dolu a elektrárny Turów, kteří zabírali většinu míst v sále Kulturního domu v Bogaytnie.

Další mezistátní jednání o Turówu bude pokračovat 3. a 4. října, kdyby by se nad projektovou dokumentací měli setkat čeští a polští experti. Do té doby by také mělo být jasné, jestli se Liberecký kraj a ministerstvo životního prostředí obrátí na soud kvůli předčasnému schválení územního plánu města Bogatynie. To podle českých institucí proběhlo bez řádného vypořádání jejich připomínek.