Napsal i světově unikátní Velkou encyklopedii her, která byla přeložena do několika světových jazyků včetně japonštiny a estonštiny. „Byl čilý jako mník. Všechno uměl, kluci ho zbožňovali. Jeho energie, pracovitost a tělesná i duševní čilost byly pro mě téměř pokořující,“ zavzpomínal spisovatel Miloslav Nevrlý s tím, že Zapletal pro svá díla sbíral materiál v knihovnách celé Evropy. „Nebýt Miloše, nevznikly by bezpochyby moje Karpatské hry, Nejkrásnější sbírka, Chvály Zadní země ani Větrné toulání,“ dodal.

Miloš Zapletal se narodil 13. ledna 1930 v Prostějově. Na Univerzitě Karlově vystudoval tělesnou výchovu a jeden čas učil tělocvik na Akademii múzických umění v Praze, kde byli jeho žáky i Miloš Forman či Hynek Bočan. Později mu však učarovaly Jizerské hory a v 60. letech minulého století se usadil v Liberci. Zde v roce 1963 založil a vedl skautský oddíl. „Miloš Zapletal je především ohromně činorodým člověkem širokého záběru. Jedním z těch, o nichž se říká, že než lidmi jsou spíše jakýmisi institucemi. Člověk-instituce. Třebaže je bytostně spojen se skautským hnutím, zasáhl i mnoho dalších kruhů. Mnoho z nás si nedovede vůbec představit, že bychom prošli dětstvím bez jeho Encyklopedie her a dalších knih,“ zdůraznil profesor Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Jiří Holub.
Hrad a zámek Frýdlant má nového kastelána. Chystá velkou změnu

Celoživotním tématem byly pro Miloše Zapletala hry, proto také jeho dílu dominují jedinečné encyklopedické sbírky her, které ve světě nemají konkurenci a dodnes je nikdo nepředčil. Jako první vyšly Hry v přírodě (1958), kterou stejně jako Hry v klubovně (1986) zná snad každý skaut a dodnes se k nim nejen vedoucí skautských oddílů a táborů rádi vracejí. V 70. letech pak začal publikovat také dobrodružnou beletrii pro mládež, která se vždy zakládala na reálných příbězích, ať už šlo o jeho vlastní zážitky nebo události, o kterých četl ve skautských kronikách.

„Knihy Miloše Zapletala pro děti a mládež patří k tomu nejlepšímu v tomto žánru. A to nejen pro českou, ale i evropskou literaturu. Neváhám ho přirovnat k Jaroslavu Foglarovi či Arthuru Ransomemu, jeho hrdinové jsou pro mě stejně zajímaví jako ti ze světa Harryho Pottera. Navíc zajímavější tím, že svá dobrodružství zažívají v reálném světě, byť předinternetovém a předmobilovém,” podotkl liberecký knihkupec Martin Fryč s tím, že po jeho knihách se v antikvariátu pokaždé hned zapráší. „Přál bych si, aby je znali všichni učitelé literatury na základních školách a uměli je dětem doporučit,“ dodal Fryč.