Dvojice tak učinila přesně v duchu magického rituálu, který navazoval na starou čínskou tradici vypouštění létajících lampionů. Ta totiž symbolizuje komunikaci s Bohem, jemuž lze tímto způsobem zaslat svoje skrytá přání, a na oplátku obdržet požehnání pro jejich naplnění na cestu životem.

Z mrazivé nejistoty k rekordu

Moderní verze asijské tradice se při vyvrcholení akce Balónové ještědění na parkovišti u liberecké Tipsport areny nepochybně vydařila. Jako podmanivý úkaz se navíc nezapsala jen do srdcí většiny návštěvníků bez rozdílů generací, ale především také do České knihy rekordů. To byl pro změnu zase toužebný záměr pořadatelů této akce, kteří si do poslední chvíle nemohli být jisti, zda se jim ho skutečně podaří realizovat.

„Počasí nás zradilo, a i zde si musíme počínat velmi opatrně. Pokud by vítr strhl lampiony na střechu arény nebo někam na stromy, tisícovka miniaturních hořáků by za takových okolností představovala velké riziko,“ uvedl produkční manažer akce Tomáš Stránský.

Několikrát vítr opravdu zahrozil a pár lampionů shořelo ještě před vzletem, ale i díky pečlivé instruktáži moderátora si Liberečané nakonec počínali zkušeně. K nebi nakonec hromadně vzlétlo 1519 přání, čímž byl starý rekord překonán o více než 600 lampionů.

Létající stan jako předzvěst ostudy

A přitom ještě v sobotu dopoledne hrozila čtyřdennímu Balónovému ještědění naprostá blamáž. Pro špatné počasí se nekonaly žádné plánované lety. Jediný, kdo se pokusil opustit plochu parkoviště, byl pořadatelský stan, když jej větrný poryv vyzdvihl a několikrát převrátil.

Akce mohla skončit ostudou, neboť v tu chvíli znervózněli i někteří ze zástupců obchodních partnerů jako třeba obsluha u stánku energetických nápojů. Doprovodný program však nakonec přesvědčil o tom, že organizátoři měli spíše jen smůlu, než že by něco vyloženě podcenili. To se potvrdilo například tehdy, když se rozhodli absenci balónového létání Liberečanům zčásti vynahradit a jeden z balónů upevněný k zemi a zatížený posádkou, alespoň na efekt, nafouknout a představit v plné kráse. I v této situaci však museli vzdorovat dalším silnějším poryvům, které potvrdily, že postavit se přírodě si tentokrát letci opravdu dovolit nemohli. V jednu chvíli se koš i s živou zátěží nebezpečně naklonil. Pořadatelé však naštěstí měli v zásobě pár spolehlivých nápadů.

Ohnivá show do rytmů Mig 21

Velmi nápaditým tahem se ukázalo využít pro večerní program jen koše s hořáky. Za postupného soumraku jejich posádky umocňovaly atmosférou hudebních a tanečních výstupu ohnivou show dlouhých a střídavě regulovaných plamenů. To mělo i jinou výhodu. V jejich dosahu bylo možné se ohřát, což diváky často motivovalo k povzbuzování posádek při manipulaci s hořáky. Balonáři s hořáky nakonec odvedli možná ještě lepší práci než profesionální osvětlovači Mig 21, populární kapely v čele se zpěvákem a hercem Jiřím Macháčkem, která kulturní program uzavírala.

Šance pro příště

Fakt, že i v zimomřivém podnebí dorazilo na akci kolem pěti tisíc lidí, svědčil o tom, že přání pořadatelů zopakovat ji s větším štěstím příští rok se nemusí minout účinkem.

Počasí, které při takových akcích hraje klíčovou roli, sice nikdo ani za rok neporučí, několik dalších šmouh na kráse by ale šlo odstranit. Letos například určitě nebylo šťastné, že poloprázdný stan pro VIP hosty byl dvakrát tak větší než otevřený občerstvovací prostor pro návštěvníky, zejména s přihlédnutím k tomu, že většina z nich byli rodiče s dětmi.