Pila, fréza, bruska a dohled odborných mistrů tak vypadá příprava Dominika Koďouska na mistrovství Evropy parketářů a podlahářů, které proběhne příští týden v Itálii. „Je to pro mladé řemeslníky do 25 let a cílem je motivovat mladé lidi, aby se vzdělávali v řemeslech," přibližuje nadcházející mistrovství Jiří Dvořák z Cechu parketářů a podlahové techniky. „Dominik to nebude mít vůbec jednoduché, vedle něj už tam budou skuteční profesionálové, on je zatím jen student třetího ročníku, navíc v jiném oboru, ale věřím, že uspěje," usmívá se Dvořák.

A ví proč. Dominik už má totiž v kapse několik ocenění z nejrůznějších soutěží. To poslední je z Českých Budějovic, kde získal se spolužákem Zbyňkem Dostrašilem titul Truhlář roku 2015. „U nás na škole obor parketář podlahář není. Já se učím na truhláře, ale to má k sobě blízko. Jednou přišel pan mistr, že potřebuje někoho šikovného na mistrovství Evropy parketářů, kdo by se to všechno rychle naučil. Docela mě to zaujalo," líčí Dominik. Ten se teď proto jezdí učit skládat parkety na Střední školu technickou v Praze. Pravidla mistrovství Evropy jsou totiž poměrně přísná. „Večer před soutěží dostanou účastníci výkres a dokumentaci a musí si sami do rána podle toho všechno vymyslet a připravit stroje. Na vlastní provedení pak mají šest hodin. Z parket, které tvoří tři druhy dřeva, se skládá čtverec o délce strany 1,10 metru. Když bylo před dvěma lety toto mistrovství Evropy v Českých Budějovicích, tak i staří fachmani nad těmi výkresy stáli a říkali, že zadání je hodně těžké a čas na provedení téměř šibeniční," líčí Jiří Dvořák.

DOMINIK KOĎOUSEK při nácviku na mistrovství Evropy. V kapse už má titul Truhlář roku 2015.

Pevné nervy, polovina výhry

Svou roli přitom hraje i tréma. Každému účastníkovi kouká pod ruku odborná porota. Povolený je přitom jen jeden chybný vlys. „Když jsem byl na soutěži poprvé, tak se mi trémou tak třásly ruce, že jsem nebyl schopný vůbec nic uříznout. Ale pak jsem si zvykl a dnes už mi je jedno, kdo mě sleduje," vypráví Dominik. „To je právě Dominikova veliká výhoda. Tréma při takových soutěžích dělá opravdu hodně a i ti šikovní na ni často doplatí," přidává se jeho mistr ze školy v Kateřinkách Václav Kulhánek. „Také mě potěšilo, že když Dominik přijel z Prahy, tak říkal, že tamní škola je k žákům mnohem víc benevolentnější, že u nás jsme přísnější, ale o to víc se toho naučí. Takové věci od studenta potěší," říká Kulhánek.

Obor parketář se vyučuje jen na pěti školách v republice. „Je to hodně o penězích, materiál není levný. Setkáváme se ale s tím, že těch peněz je tak málo, že některé školy ani nemají na nákup dřeva, lepidla a dalších věcí. To se pak těžko něco učí," popisuje stav učebních oborů Jiří Dvořák. Podle něj už nás v pojetí výuky řemeslných oborů předstihují i takové země jako je Polsko nebo Rumunsko. „Poláky tady všichni pořád vidí jako nějaké překupníky, šmelináře. Ale jejich systém vzdělávání řemeslných oborů je velmi propracovaný, začínají s tím už od mateřských a základních škol."

Sám Dominik Koďousek, který teď pojede na ME do Itálie, se chtěl původně učit na číšníka. „Táta je taky číšník, ale nakonec jsem zvolil truhláře a jsem rád. Práci už mám zajištěnu ve firmě, kam jsem chodil na povinnou praxi." Do Itálie odjíždí výprava v pátek, držíme palce.