Ještě neopadla euforie z nedávného nálezu středověkých mincí u Vysokého nad Jizerou a archeologové už se znovu radují. Tentokrát z nálezu 42 zlatých a stříbrných mincí na dně zámeckého rybníka. Jedná se o soubor 36 zlatých a 6 stříbrných mincí, mezi nimiž jsou zlaté dukáty i dvoudukáty, stříbrné půltolary a čtvrttolar.

Nejstarší datovanou mincí je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528. „Nejmladší dochované mince pocházejí z roku 1642. Jedná se o dukát a dvoudukát Ferdinanda III.,“ upozornila archeoložka Renata Tišerová z Národního památkového ústavu v Liberci.

Podle ní je zřejmé, že poklad někdo ukryl v posledních letech třicetileté války, během níž kraj kolem Frýdlantu plenila švédská i císařská vojska. Ta vypukla před 400 lety a v roce 1648 ji ukončil Vestfálský mír. Kdo si zlatý a stříbrný poklad v době zběsilého válčení, které decimovalo Evropu, uložil a komu mohly mince důmyslně ukryté v rybníce patřit, je hádanka, kterou už dnes těžko někdo rozluští.

„Přesné místo, okolnosti ani důvody uložení nejsme dnes schopni s jistotou rekonstruovat,“ potvrdila Renata Tišerová. „Nicméně je jasné, že se jedná o úkryt kvalitních obchodních mincí s velkou nominální hodnotou a tedy o uložení značného majetku,“ dodává památkářka.

O NÁLEZU MLČELI

K nálezu došlo během archeologického průzkumu, který byl součástí revitalizace vodního díla. „V roce 2016 se archeologický výzkum zaměřil na severní část rybníka, kde byla potvrzena existence reliktů dřevěné konstrukce původního mlýnského náhonu,“ popsala Tišerová.

Cenný nález si památkáři nechávali dlouho pro sebe. Veřejnosti ho představili teprve po roce, kdy už byl zámecký rybník po obnově opět napuštěný a nehrozilo jeho případné poškození hledači mincí.

Zlomky nalezených keramických nádob.

Mince mohli lidé spatřit právě o tomto víkendu ve zbrusu nové expozici s názvem Frýdlantský poklad spolu s dalšími výsledky archeologických průzkumů. „Trasa je zaměřena na prezentaci zlatých a stříbrných mincí z období třicetileté války a dalších nálezů,“ poznamenala mluvčí památkového ústavu Lucie Bidlasová.

„Je to hrozně zajímavé. Najednou jakoby byla historie hmatatelná,“ svěřil se jeden z návštěvníků, šedesátiletý Lubomír z Jablonce nad Nisou.

POKLAD NEBYL JEDINÝ

Frýdlantský poklad doplnil trojici nálezů z nedávné doby. Letos v srpnu odevzdal nálezce v turnovském muzeu celkem 158 grošů z doby vlády Václava III. a Jana Lucemburského. Ve 14. století si je někdo ukryl v blízkosti staré obchodní cesty z Prahy do Slezska, která vedla přes Krkonoše.

„Tehdy pochopitelně neexistovaly žádné banky, a kupci a další bohatí lidé si proto v obavě před lapky schovávali hotovost do úkrytů podél cesty. Byly to takové podzemní banky,“ popsal bezprostředně po nálezu archeolog Muzea Českého ráje v Turnově Jan Prostředník.

Sedmnáct zlatých mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. našla před rokem na své zahradě žena na Jablonecku.