Poklad ukrývá šest skříní. Najdete je v nejstarší liberecké knihovně

Čtení v neobvyklých prostorách připomnělo v Liberci výročí českého a německého knihovnictví v tomto krajském městě. Jedním z míst, kde známé tváře četly úryvky z vybraných knih, byl i kostel Nalezení svatého Kříže. Na první pohled se může zdát, že jde o místo vybrané náhodně. Opak je ale pravdou.

Právě tady totiž byla vůbec první veřejná knihovna v Liberci. „Jde o vzácnou Kopschovu knihovnu, patrně nejstarší v regionu," přikyvuje arciděkan, čili nejvyšší správce církve římskokatolické v Liberci, Radek Jurnečka.

Obsah léta zkoumají studenti

Knihovna je podle znalců opravdovou vzácností. „Je unikátní hned v několika ohledech. Zaprvé tím, že je už přes 250 let stále na stejném místě. Dále tím, že až na pár výjimek zůstala ucelena a nikdo ji nerozkradl. A to i přesto, že se krajem od 18. do 20. století přehnala přinejmenším čtyři velká válečná střetnutí. A také nepodlehla žádnému požáru nebo jiné zkáze. A konečně poslední unikát má v tom, že se teprve teď odborně zpracovává. To také není běžné," řekl Deníku Milan Svoboda z katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.

Právě on se spolu se svými studenty zpracování věnuje, a to už od roku 2011. „Knihovna obsahuje kolem třinácti set svazků starých tisků a my pracujeme na jejich katalogizaci. Jde to pomalu, protože katalogizační listy jsou poměrně podrobné. Proto, aby se z nich daly vytvořit soubory autorů, nakladatelů nebo tiskařů, či grafiků, kteří do nich případně přispívali výtvarně. A také původců, tedy těch, kteří knihu do knihovny darovali," vysvětlil Svoboda.

Vytváření katalogu je proto časově velmi náročné a jeden student zvládne za semestr tak tři desítky starých tisků.

Barokní knihovnu založil v roce 1759 Anton Ignác Kopsch, děkan kostela Nalezení sv. Kříže. Byla určena nejen teologům, ale i studentům a měšťanům, kteří v té době v Liberci jinou knihovnu neměli. Fungovala tedy jako první veřejná knihovna ve městě. Z tohoto důvodu jsou v ní knihy nejen specializované na obor teologie, ale také geografické, historické, právní, fyzikální či matematické.

Knihovna, kterou tvoří šest velkých skříní vyrobených knihám na míru, je v majetku církve a má nevyčíslitelnou hodnotu. Zachovala se vlastně poměrům „navzdory". Po roce 1945, v souvislosti se státní nechutí k církvím, byla odsunuta na druhou kolej a pozapomnělo se na ni. Arciděkan Jurnečka, díky jehož ochotě teď knihovna prochází zkoumáním, se těší, že jednou zase bude sloužit. „Samozřejmě ne široké veřejnosti, ale pro ty, kdo knihy umí ocenit a chovat se k nim," řekl už dříve.

Nejprve se ale musí sehnat peníze. Studenti pod vedením Milana Svobody sice knihy zkoumají zdarma – a trvat jim to bude ještě zhruba rok, pak ale musí být některé knihy odborně zrestaurovány, stejně jako nástropní freska. A na to už je třeba značných finančních částek.