HADILOV PÍSAŘ

V královédvorské zoologické zahradě, odkud mládě hadilova pochází, mají s odchovem těchto afrických opeřenců bohaté zkušenosti. Dokonce byli první v České republice a na Slovensku, komu se tento druh podařilo rozmnožit. Dvorský pár hadilovů snáší oplozená vejce pravidelně, ale opakovaně se v posledních letech stalo, že snůšku rozbil. „Proto jsme se letos rozhodli vejce odebrat do líhně a pod rodiče umístit umělé podkladky. Plánovali jsme, že jakmile se začne mládě líhnout, vrátíme naklubané vejce do hnízda,“ říká kurátor ptáků v ZOO Dvůr Králové, Michal Podhrázský.

OPUŠTĚNÉ HNÍZDO

Pár však dva dny před líhnutím hnízdo opustil a zpět ho nepřilákal ani zvuk líhnoucího se ptáčete. „Stáli jsme tedy před rozhodnutím, jak pokračovat dál. Umělý odchov u hadilovů není složitý, ale takto odchovaní jedinci nejsou z důvodu imprintingu, neboli vtištění, vhodní do dalšího chovu. Pokud se o ně tedy od začátku stará ošetřovatel, jedinci mívají poté v dospělosti problém se soužitím s ostatními ptáky stejného druhu, výběrem partnera a péčí o potomstvo,“ popisuje Michal Podhrázský.

ŘEŠENÍ? ZOO V LIBERCI

Dvorská zoo se proto spojila s libereckými zoology. Ti mají s odchovem ptáčat pod náhradními rodiči již cenné zkušenosti. Příkladem může být úspěšná adopce mláděte supa hnědého ze Zoo Ostrava či supa himálajského ze zoologické zahrady v Ústí nad Labem. I přes tyto chovatelské úspěchy ale bývá adopce mláďat rodiči jiného druhu velmi riziková. V tomto případě se jako menší komplikace ukázaly šumy v komunikaci mezi pěstouny a mládětem.

PROBLÉMY V KOMUNIKACI

Hadilov a orel„Po podložení samice okamžitě zasedla, začala mládě zahřívat a po patnácti minutách dokonce i krmit. Během hodiny ji na hnízdě vystřídal i samec. Jediným nepatrným problémem byla komunikace mezi nimi. Hadilov je velmi odlišný druh od orla bělohlavého. Pro orly tak bylo v prvních dnech komplikované rozpoznat zvuky malého hadilova a identifikovat jeho potřeby. Zvuk žadonění o potravu u hadilovů totiž zní podobně jako u orla pískání, které rodiče upozorňuje, že je mláděti zima a je potřeba ho rychle začít zahřívat. Během prvních krmení tak ptáče dostalo od pěstounů pouze několik malých soust a místo krmení ho raději neustále zahřívali“, vysvětluje Jan Hanel, kurátor dravých ptáků v ZOO Liberec. Nicméně problém dialektu naši zkušení orli bělohlaví během dvou dní vyřešili a od té doby probíhá vše standardně a mládě hadilova prospívá.

CO DÁL?

Jaký bude osud mláděte hadilova písaře je zatím nejistý. S největší pravděpodobností ale tento lovec jedovatých hadů v liberecké zoo zůstane a rozšíří naši unikátní kolekci dravých ptáků.

Barbara Tesařová