I když Miloslav Studnička, nechce situaci nijak dramatizovat a zánik považuje za tu opravdu nejčernější variantu, přesto mu nezbývá než pracovat s rozpočtem, který pracovně nazývá zoufaleckým. Upíná se proto ponejvíce k naději, že se ještě v průběhu roku může nalézt kompromisní řešení. Neboť podle jeho slov by od nejhoršího osudu mohla zahradě pomoci i relativně drobná položka.

V uskrovňování má navíc zkušenosti, neboť už pro předešlého primátora vytvořil návrh na takzvané skromné přežití organizace. Problém je, že příspěvek na provoz zahrady je zmrazen už po tři roky, aniž by ovšem za tuto dobu bylo přihlédnuto k růstu cen energií i surovin.

Vymrzlý skleník by byla katastrofa

Tento fakt představuje v současnosti další riziko. „Každým okamžikem může například selhat nyní poškozený topný systém, který momentálně není plně pod kontrolou. Nouzový stav není řešen, nejsou na to finance. Topení je přitom nejrizikovějším systémem zahrady a za mrazivého počasí by selhání neudržovaného zařízení mohlo způsobit zánik veškerých skleníkových expozic i sbírek doslova ze dne na den,“ apeluje ředitel.

Problém je také se sponzory, neboť prostředky chybí i na možné reklamní či vzdělávací akce, které by jejich zájem mohly podchytit. Jde o začarovaný kruh.
„Osobně je to pro mě jako pracovat s nožem na krku. Ještě že v každém z Čechů (a tak i ve mně) je kus Švejka! Myslím, že člověk nepropadající ani za takových podmínek panice a stále ještě přemýšlející a hlavně konající se dnes nazývá krizový manažer,“ zamýšlí se nad svým nynějším posláním ředitel.