Sedm z celkem 18 navržených osobností přebralo ocenění z rukou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty. Pocta hejtmana se uděluje od roku 2006 významným osobnostem kraje za celoživotní práci. Od roku 2013 mohou oceněné navrhovat sami občané.
LADISLAV BAREŠ (22. 4. 1918 1. 7. 2000)
Dlouholetý ředitel PKO působil jako manažer legendárního orchestru s více než 50letou tradicí. Kraj reprezentoval doma i v zahraničí a byl u příprav prvního koncertu Waldemara Matušky po jeho návratu z emigrace. Ocenění in memoriam získal za celoživotní přínos v oblasti hudby.
ZDENĚK KŮS (4. 5. 1960)
Profesor Zdeněk Kůs působil dvě funkční období jako rektor Technické univerzity v Liberci. Výrazně se zasloužil o rozvoj TUL v oblasti investic. Během jeho působení vzniklo na škole výzkumné a inovační centrum. Zasloužil se mimo jiné o vznik unikátního projektu Dětské univerzity. Poctu obdržel za celoživotní přínos v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání.
FRANTIŠEK NOVOSAD (11. 6. 1952)
Majitel sklárny a zakladatel pivovaru v Harrachově. Poctu hejtmana obdržel za celoživotní přínos v oblasti tradičního řemesla.
VLASTIMIL POSPÍCHAL (11. 8. 1921)
Dlouholetý pedagog sklářské školy v Novém Boru, působil ale také ve sklářských ateliérech v kanadském Québecu nebo Tunisu. Je autorem prvních poválečných učebnic sklářské technologie a držitelem 7 patentů z oblasti sklářské technologie, včetně sklářského pantografu. Cenu získal za celoživotní přínos v oblasti sklářství.
ERVÍN ŠOLC 24. 7. 1927 v Liberci
Zakladatel česko-německých dnů Dialog. Z finančních prostředků nadace Hermanna Niermanna obstaral dotace přes 40 milionů korun, které pomohly modernizovat domovy důchodců ve Vratislavicích, Českém Dubu nebo Frýdlantu.
VLADIMÍR ZEMAN (27. 5. 1925)
Epidemiolog světového formátu, který v letech 1964 až 1988 v mnoha zemích Afriky a Asie pomáhal potírat nejen pravé neštovice, ale i AIDS. Cenu získal za celoživotní přínos v oblasti zdravotnictví.
SERGEJ SOLOVJEV 1. 5. 1924 v Turnově
Roku 1947 se zapojil do zpravodajské činnosti, varoval ty, kteří měli být zatčeni, informoval o připravovaných čistkách. V roce 1948 byl zatčen a vyšetřován v pověstné mučírně „Domeček“. Byl odsouzen k trestu smrti za vojenskou velezradu a konspiraci, rozsudek byl ale zmírněn na doživotí. Při amnestii roku 1960 byl propuštěn. Napsal knihu Temno o lidech z Turnovska, kteří doplatili na komunistický režim.