Vznikla v Česku, vychází z českých středověkých dějin a během pár měsíců dobyla doslova celý svět. Hráčům samotným se líbí především vynikající grafika, která kopíruje okolí Kutné Hory. Jak ale přínos her na podkladě skutečných historických událostí vidí odborníci?

HRA S DETAILY

Podle Michala Ulvra z katedry historie FP Technické univerzity v Liberci záleží vždy na konkrétním titulu. On sám z tohoto pohledu vysoce cení třeba kultovní Mafii, kde si podle něj dali tvůrci na historických detailech Ameriky 30. let opravdu záležet. A to až do takových detailů, kdy šlo auto konkrétní značky do smyku.

V liberecké zoo.
SOUTĚŽ: Vyhrajte vstupenky do zoo. Je tu druhá hádanka

Na téma historických her obecně pak připomíná, že skutečný středověk nebyl plný rytířů lesklých zbrojů, jak je nejen hry, ale i historické velkofilmy často zobrazují. „Ve skutečnosti byl mnohem trudnější,“ říká Ulvr. Lidé třeba běžně neměli zuby a už vůbec nebyli tak vymydlení. Podstatnější než některé dobové nepřesnosti je však podle něj to, že taková hra může vést k zájmu o historii, k tomu, aby si o dané době třeba něco předčetli.

Podobného názoru je i učitel dějepisu a zeměpisu na libereckém Gymnáziu a SPgŠ Jeronýmova v Liberci Jan Divíšek. „Na základě vlastní zkušenosti vím, že hraní podobných her vede k přirozenému osvojování si dobových reálií, může vyvolat hlubší zájem o danou tematiku a motivovat k dalšímu učení,“ potvrzuje Divíšek. Je také přesvědčen, že hry z kategorie realtimových strategických her rozvíjí schopnost strategického uvažování a plánování. „To je v dnešní době více než žádaná dovednost,“ dodává učitel.

Fotografie z knihy Svět tramvají Erwina Cettinea.
Boveraclub sklízí za fotografickou knihu úspěchy. Bojuje o Cenu čtenářů

Sám je také spoluautorem vysoce ceněné počítačové simulace Československo 38-89. Aplikace přibližuje žákům události našich moderních dějin atraktivní formou a zprostředkovává jim multiperspektivní pohled na dějiny. „Je to opravdu vynikající aplikace. Klidně bych ji doporučila vlastním dětem,“ hodnotí vystudovaná historička a informatička Lenka Kovaříková z Liberce.

I ona se podílela na vzniku hry s historickými reáliemi. Pokus ale podle ní skončil právě na dobových detailech. „Nedokázali jsme třeba třeba přesně zjistit, jaký materiál byl na střechách domků v podhradí,“ vysvětluje. Na tom se přesvědčila, jak těžké je uživatelsky úspěšnou a dobově co nejpřesnější hru vytvořit. „Musí to dělat skuteční profesionálové,“ shrnuje Kovaříková.

Uzavírka. Ilustrační snímek
Řidiči se letos musí připravit na dopravní komplikace po celém městě

POZNAJÍ ČESKO

Obrovský úspěch té nejnovější české hry má hned dvě roviny. Nejenže vede k už zmíněnému zájmu o historii, ale zvyšuje i povědomí o České republice. Ta není ve světě moc známá, což se až na výjimky odráží ve videoherním průmyslu. Odkazy na Prahu se sice objevují v některých amerických herních titulech, jako například Deus Ex nebo Call of Duty, není ale od věci připomenout přece jen některé historické reálie.

Jedličkův ústav.
Charitativní běh Frýdlantem. Přijďte bořit bariéry se studenty

Mezi vesměs kladnými recenzemi hry, která se odehrává roku 1403 v Posázaví, totiž zazněly i kritické hlasy, především od zámořských uživatelů. Ptali se, jak je možné, že ve hře z roku 1403 nejsou kvůli „vyváženosti“ zastoupeni zástupci jiných ras, především černoši a Asiaté…