Pochod smrti byl jedním ze zvěrstev druhé světové války. Nejtragičtější na něm bylo, že lidé umírali ve velkém na samém sklonku války.

Koncem února dorazil jeden z pochodů smrti do Českého Dubu. Prošel městem a pokračoval na Starý Dub. Tam byli ti, co přežili, ubytováni. 1. března se dal transport oslabených a nemocných lidí opět do kroku směrem na Českou Lípu. Bylo jich ale výrazně méně…

ČESKÝ DUB . Bývalá firmy Triton-Werke, která existovala ale už na začátku války a zabývala se výrobou polarizačních filmů.

Českodubsko bylo během války hraniční oblastí, kde působily firmy Getewent a Triton. Stejně jako v jiných částech bývalých Sudet, zde probíhala válečná výroba.

„Některé podniky měly více než dobré vztahy s SS, pod které spadaly pobočné pracovní koncentrační tábory. Při mapování míst, kudy transporty procházely, se nabízí otázka, zda vězni nebyli přidělováni i do podniků, kde nebyli zřízeny oficiální koncentrační tábory.

Tento konkrétní pochod prošel Smržovkou, Rychnovem a Českým Dubem. Ve všech třech městech působil podnik Getewent," popisuje dokumentarista Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci. Tématu nucená práce a válečná výroba v našem kraji se dlouhodobě věnuje.

Z historie…Českodubsko bylo zahrnuto do třetí říše i přesto, že v něm na rozdíl od Liberce žily za první republiky dvě třetiny Čechů. Němci přejmenovali město na Aicha a později Deutsch Aicha.

„Není nepravděpodobné, že vězni byli přidělování do jednotlivých továren a závodů. Část vězňů tak mohla zůstat v rychnovském, smržovském nebo českodubském Getewentu," popisuje Rous například ve své knize Industriál války.

Argumentem pro tuto domněnku je obrovský úbytek lidí, kteří z transportu „zmizeli" právě na zmíněných místech. „Je to však jenom spekulace, dokumenty, které by to potvrdily pochopitelně neexistují," dodává.

Podle něj bychom na tuto část své historie neměli zapomenout.

Zdůraznila to mimo jiné konference na téma nucené práce pro válečnou výrobu na našem území, která se minulý týden uskutečnila právě v Libereckém muzeu.