Podle Světové zdravotnické organizace se každoročně připraví o život celosvětově na 700 000 lidí, přičemž u mužů je sebevražd dvakrát více než u žen. Mezi nejrizikovější skupinu patří mladí lidé ve věku 15 až 24 let, u kterých je sebevražda ze tří čtvrtin příčinou všech úmrtí.

„První pomocí je všímavost okolí k varovným signálům, které mohou naznačovat přítomnost sebevražedných myšlenek. Mezi takové signály patří například sebepoškozování, hazardování se životem, užívání drog a alkoholu ve vyšší než obvyklé míře, ale řadí se sem i nenápadnější projevy, jako je vyhýbání se přátelům a omezení sociálních kontaktů či rezignace na oblíbené činnosti,“ informovala mluvčí Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Zuzana Balašová.

V Libereckém kraji působí pracovní skupina pro Zdravotní politiku, kde má vedle liberecké nemocnice zastoupení právě i krajská hygiena, a svou pozornost zaměřují i na dušení hygienu. Garantem akčního plánu Duševní zdraví je přednosta Centra psychiatrie Krajské nemocnice Liberec Jaromír Hons.

Zásilkovna. Ilustrační foto.
Peníze lidem vrátíme, tvrdí Zásilkovna. Jejich balíky uvázly v depu na Liberecku

„V Libereckém kraji jsme v období mezi lety 2010 a 2021 zaznamenali nárůst počtu hospitalizovaných pacientů pro pokus o sebevraždu. Podobný vývoj byl patrný i u dokonaných sebevražd. Původně kolísavý trend přibližně v úrovni průměru v České republice byl po vypuknutí covidové pandemie v roce 2020 následován setrvalým nárůstem počtu pokusů i dokonaných sebevražd, který v přepočtu na 100 tisíc obyvatel překračuje celorepublikový průměr,“ nastínil situaci Hons.

Evidují rovněž výrazné zvýšení počtu pacientů léčených s příznaky deprese či úzkosti. „V rámci akčního plánu Duševní zdraví se mimo jiné snažíme o preventivní působení a posilování mechanizmů vedoucích ke zlepšení duševního zdraví obyvatel Libereckého kraje a zvyšování dostupnosti a kvality poskytované psychiatrické péče,“ dodal Hons.