„Těžkých úrazů však bylo paradoxně o osm víc. Naštěstí však nedošlo k žádnému smrtelnému. V roce 2006 jsme evidovali jeden takový případ,“ informovala Jitka Kunešová z Inspektorátu prá­ce.

Z pracovními úrazy má velké zkušenosti také liberecký odborář Milan Šubrt.

„Ve firmách, ve kterých naše organizace působí, nedošlo v posledních letech k žádném smrtelnému úrazu. K těžkým úrazům však ano. Naposled na podzim loňského roku ve firmě Benteler v Jablonci nad Nisou, kde došlo k výbuchu při dobíjení vysokozdvižného vozíku. Zaměstnanec, kterého tlaková vlna poslala proti zdi, utrpěl četná poranění hlavy,“ uvedl Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů.

Poslední smrtelný úraz, který zažil, se odehrál před několika lety v bývalé slévárně v Ostašově.

„Zaměstnanec tehdy spadl do mlýna, který drtil písek. Hasiči ho pak vynášeli v černých pytlech, stroj ho rozdrtil,“ řekl Milan Šubrt. I v tomto případě, stejně jako v mnoha dalších, docházelo k nechutným tahanicím mezi pozůstalými a zaměstnavatelem o tom, kdo za neštěstí mohl.

Podle Milana Šubrta není vina téměř nikdy stoprocentní a ve většině případů je na obou stranách.

„V tom případě z Ostašova neměl zaměstnanec k mlýnu lézt, tím porušil předpisy. Poté co tam spandul, však mělo spínací zařízení stroj vypnout. To bylo zase jednoznačné porušení předpisů na straně firmy,“ vysvětlil Milan Šubrt s tím, že zarážející je, že firmy se v mnoha případech snaží svalit veškerou vinu na zaměstnance.

„Člověk by řekl, že alespoň v těch nejtragičtějších případech by jednání mělo být co nejvíce lidské, bohužel někdy je opak pravdou. Firmy se často nechovají korektně,“ konstatoval Milan Šubrt.

Firmy se podle něj často bojí finančních pokut. Pokud se totiž zjistí pochybení při dodržování bezpečnosti práce na straně zaměstnavatele, může zaplatit pokutu až do výše jednoho milionu korun.

„Ideální je to proto svést vše na zaměstnance, tím spíš, že už se nemůže bránit,“ posteskl si Milan Šubrt. Vedení firem je pak ze strachu před pokutou schopné prakticky čehokoli.

„Zažil jsem jeden úraz ve frýdlantské textilní firmě. Ve stroji se zasekl ubrus, zaměstnavatel ho chtěl uvolnit, ale stroj se zapnul a toho člověka téměř udusil. Bylo tam jednoznačné a velmi vážné porušení ze strany zaměstnavatele. Jednatel firmy přijel do nemocnice za tím postiženým a přesvědčil ho, aby přiznal svou vinu, za což mu slíbil prémie. Trvalo nám pak téměř tři roky, než jsme z vedení firmy dostaly slíbenou odměnu pro zaměstnance,“ popsal Milan Šubrt nekorektní chování firmy.