Výhled na nedělní dopoledne mluví rovněž o pomalém ustávání, na odpoledne jsou pak hlášeny srážky občasné. Ale už bez vyšších úhrnů. Déšť by měl podle Martina Nováka pokračovat i v pondělí, na jasnou oblohu si však zřejmě musíme počkat až do úterka. "Ten by měl být zcela bez srážek," uvedl.
Zvyšovat by se měly zároveň i teploty, v pondělí na 25 a v úterý až na 26 stupňů Celsia.
Jak v sobotu večer potvrdil meteorolog, spadlo během jediného dne na některých místech na Liberecku až 200 milimetrů srážek, což je pětina srážkového úhrnu Jizerských hor za celý rok.
Tisíciletá voda zatím s otazníkem
"Rozhodně bych ale ještě nemluvil o tisícileté vodě, s tím bych byl opatrný. Na to zatím máme málo informací, které by tento údaj mohl vyhodnotit. Stoletá voda, to bezesporu, tam jsou výpočty jednodušší," doplnil Novák. Povodně, které během chvíle zaplavily Frýdlantský výběžek, Chrastavu a část Liberecka a vyžádaly si během jediného dne čtyři lidské životy, za extrémní ale považuje.
Má to několik příčin. V první řadě to byly silné deště, které zhruba před týdnem nasytily půdu a ta už nestačila pohltit obrovské množství dalších srážek. Voda tak okamžitě stékala do koryt. "Pokud by před tím nepršelo, povodeň by vzhledem k tak vysokému úhrnu srážek také nastala, ale rozhodně by měla jiný, mírnější průběh," vysvětlil. Za mnohem závažnější ovšem považuje fakt, že zatímco obyčejně postupuje fronta od západu k východu, tedy po šířce, tentokrát šla od severu k jihu. "Obyčejně tak voda steče po jedné straně kopce a naplní jeden z toků. Tentokrát se ovšem valila po celém kopci naráz. Což ukazuje i to, že obce byly zaplavené dřív, než se rozlila Smědá. Voda se valila všemi směry a měnila malé potůčky doslova v řeky," vysvětlil hydrometeorolog.
