Nový areál se skluzavkami a tobogány jen několik stovek metrů od českých hranic měl být chloubou polské Bogatynie. Využívat ho měli místní ale i obyvatelé Trojzemí. Jenže místo toho, aby byl areál plný lidí v plavkách, stojí už druhou sezonu prázdný a bez využití. „Je to hrozná škoda. Těšili jsme se, že tam budeme pravidelně s vnoučaty jezdit, ale pořád je to zavřené. Přitom je tam i napuštěná voda a vypadá to, že stačí jen odemknout,“ řekla Jarmila Červená z Frýdlantska.

Areál zůstává zavřený, protože ho bývalý starosta Bogaytnie nechal postavit nelegálně, respektive stavba nemá potřebná povolení. Přitom byl plavecký areál vybudován za přispění EU, která na něj poskytla dotaci 5 milionů zlotých, dalších pět milionů zaplatilo město. V současnosti tak místo vybírání vstupného platí město za údržbu, elektřinu a ochranu objektu 16 tisíc zlotých měsíčně. Přitom se nové vedení města snaží stavbu legalizovat.

„Musíme legalizovat komplex, vypracovat technickou dokumentaci na základě už provedené práce a požádat o stavební povolení. Později bude nutné komplex modernizovat a zkontrolovat stav, protože byl uzavřen dva roky,“ řekl předseda městské rady Artur Oliasz.

Stavba auqaparku byla poslední investice bývalého starosty, kterého loni zatkl Ústřední vyšetřovací úřad. Podle mluvčí Úřadu státního zastupitelství Ewy Bialik je bývalý starosta podezřelý z nesprávného řízení obce, překročení pravomocí, přijímání majetkových výhod, padělání dokumentace a účasti v organizované zločinecké skupině.

Většina obvinění souvisí s další kauzou, ve které hraje hlavní roli firma specializující se na nakládání s odpady z Bogatynie. Společně se starostou byli totiž zatčeni další čtyři lidé, mezi nimi i bývalý ředitel společnosti PGE Energia Renewable Company a bývalý šéf zmiňované firmy, která měla zpracovávat odpadky. Podle polských médií měl bývalý starosta spolu s úředníky odpovědnými za nakládání s odpady falšovat přepravní doklady.

Do Bogaytnie tak dováželi smíšený odpad z celého Německa. Ten byl ale označený v dokumentaci jako biologicky rozložitelný. Tímto způsobem docházelo k uplatnění menšího environmentální poplatku. Podvodníci na tom podle policie měli vydělat 5 milionů zlotých (asi 30 milionů korun). Korupční systém měl umožňovat nelegální skladování až 40 tisíc tun odpadu. Soud s obviněnými začal letos v červnu a hrozí jim až 15 let ve vězení.

S bývalým starostou Bogatynie má špatnou zkušenost i hejtman a bývalý starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta. „První volební období se věnoval společným přeshraničním projektům, pak už ale spolupráce vázla. Jako největší průšvih nevidím nefungující aquapark, ale právě skládky s odpadem z celého Německa,“ řekl Půta.

Podle současného starosty Hrádku Josefa Horinky to s bývalým starostou Bogaytnie nebylo jednoduché. „Nepřátelili jsme se, ale stýkali jsme se pouze pracovně. On byl tím, který od začátku například nepodporoval Most v Trojzemí, měl jiné priority,“ uvedl Horinka.

Andrzej G. byl starostou Bogatynie tři funkční období od roku 2006 do roku 2018. Po mnoho let byl spojován se stranou Právo a spravedlnost.