Také Krajská nemocnice Liberec má dlouhodobý podstav zdravotního personálu. V liberecké nemocnici chybí pět procent zdravotních sester, v turnovské dokonce sedm. Problém se kromě sestřiček týká i zdravotnických laborantů, radiologických asistentů a kvalifikovaných fyzioterapeutů. Podle ředitelky ošetřovatelské péče v Krajské nemocnici Liberec Marie Fryaufové za tím stojí dlouhodobé neřešení postavení sester a zdravotnického personálu v České republice a nedostatečná motivace žáků základních škol jít studovat zdravotnický obor.
„Náročný obor na odpovědnost, znalosti, komunikaci, spolupráci, empatický přístup, přesčasové hodiny, nepřetržitý provoz a pracovní doba. To se dnešní generaci úplně nezamlouvá. Finanční ohodnocení je důležité, ale volný čas také,“ zdůraznila. Zatímco před pěti lety chyběli pracovníci na standardním oddělení, teď se jich nedostává na intenzivních odděleních. „Máme nevýhodu v tom, že jsme velké nemocniční pracoviště se specializovanými centry a potřebujeme hodně zaměstnanců,“ dodala Fryaufová.
Na situaci měla dopad i epidemie koronaviru, překvapivě v pozitivním slova smyslu. Personální obsazení nekleslo, naopak si do nemocnice našlo cestu více absolventů zdravotnických škol, kteří v době krize výrazně pomohli v boji s covidem-19. „Část zdravotníků na nejnáročnějších oddělení jako například JIP či ARO ale zkrátilo pracovní úvazky. Na nich nám sestry nejvíce chybí,“ osvětlila situaci Fryaufová.
Budoucí i současné zaměstnance se špitál snaží motivovat různými benefity, kontinuálním snižováním administrativní zátěže zdravotníků a finančním ohodnocení dle náročnosti ošetřovatelské péče. „Provádíme i nábory na středních zdravotnických školách, pořádáme roční konference pro nelékaře se zajímavými hosty či divadelní představení k mezinárodnímu dni ošetřovatelství,“ podotkla ředitelka ošetřovatelské péče.
Epidemie zvedla prestiž zdravotníků. Na libereckou fakultu se hlásí víc lidí
Ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Liberci Jana Urbanová vidí problém jinde. „Spočívá nejspíš v tom, že tu máme společenský tlak co nejdéle studovat. Jestliže studenti nenastoupí do práce přímo po střední škole, tak pokračují v tomto směru vzdělávání na vyšší odborné škole či na vysoké škole zdravotnického zaměření,“ sdělila s tím, všechny obory na škole jsou naplněny.
Že epidemie koronaviru zvýšila prestiž a důležitost zdravotnických profesí, dokládá například počet přihlášek na Fakultu zdravotnických studií (FZS) Technické univerzity v Liberci. Oproti loňským 426 přihláškám se letos přihlásilo 557 zájemců. Největší zájem byl tradičně o studijní programy zdravotnické záchranářství a všeobecné ošetřovatelství. Velký meziroční nárůst zaznamenal také nový program radiologická asistence. „Veřejnost měla takřka v přímém přenosu šanci si uvědomit, že jsou to povolání nepostradatelná a že absolventi těchto oborů najdou své uplatnění v jakékoliv době,“ zdůraznil děkan FZS Karel Cvachovec.
V kraji je naopak situace v pořádku v jablonecké nemocnici. „Sester máme dostatek a jsme za to rádi,“ doplnila mluvčí zařízení Jana Válková.
