Už jen pár dnů zbývá do startu volejbalové extraligy. Liberecká Dukla chce v ženské i mužské kategorii napravit loňské trápení a vrátit se na vítěznou vlnu. V obou kádrech proběhla celá řada změn, volejbalisté dokonce zažili revoluci v kádru a obměnili padesát procent hráčů. Ředitel klubu Pavel Šimoníček o současné nejisté situaci zaviněné pandemií koronaviru promluvil v rozhovoru pro Týdeník Liberecko. „Semifinále je základním cílem, samozřejmě bychom ale chtěli do finále. Jak v mužích, tak v ženách,“ prohlásil muž, který volejbalu pod Ještědem šéfuje úctyhodných jednadvacet let. Konkurenci ale rozhodně nepodceňuje. Dokonce si myslí, že pokud do soutěží neblaze nepromluví covid, půjde o nejkvalitnější a nejvyrovnanější ročník za dlouhou dobu. „U můžu je konkurence úplně šílená,“ zdůraznil.

Pavel Šimoníček

Narodil se 25. prosince 1968. Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyněho v Ústí nad Labem, obor matematika a zeměpis pro střední školy. Volejbal hrál na vysoké škole za Slavii Ústí nad Labem, potom od roku 1997 nastupoval za Duklu Liberec B v národní lize. Zároveň začal v Liberci dělat manažera, v roce 1999 převzal funkci ředitele klubu a plní ji dodnes.

Začátek extraligy mužů i žen už se blíží, jak je podle vás Dukla připravená a jak se těšíte na sezonu?
Těšíme se strašně moc. Půl roku bez práce, to je naprosto šílené. Příprava byla hodně specifická, museli jsme se přizpůsobit podmínkám. Hned první přípravný turnaj dopadl tak, že jsme měli sedm hráčů nakažených covidem, mužstvo bylo čtrnáct dní v karanténě. To samozřejmě zásadním způsobem ovlivnilo přípravu. Do ligy nastoupíme prakticky bez přípravného utkání, což nemá obdoby. Ale těšíme se velmi.

Začněme u žen. Předloni třetí místo, minulá sezona se nedařila dobře. Byl ten předchozí nedohraný ročník varováním?
Především to byl strašně nešťastný ročník. Snad žádné utkání jsme nesehráli v kompletní sestavě. Těsně před sezonou nám klíčová hráčka Nikol Pištěláková oznámila, že je těhotná. Náhradu na post univerzálky jsme hledali prakticky celou sezonu. Spousta dalších hráček se zranila. Na poslední chvíli jsme si pomohli hráčkou z Brazílie a když už jsme se dostávali do jakési herní pohody, soutěž byla přerušena a poté ukončena. Prožili jsme si velké martyrium. Skoro žádné utkání jsme nehráli tak, aby blokařky hrály na bloku, smečařky na smeči. Museli jsme to pořád nějak kombinovat. Bylo to nešťastné. A varování? To myslím že ne, taková sezona se prostě stane.

Jak se mění ambice pro ženský tým do nové sezony?
Ambice byly loni stejně vysoké jako předloni, kdy holky skončily třetí. Letos věřím tomu, že jsme tým vhodně posílili. Klíčová hráčka Pištěláková se vrací. Pokud se nám vyhnou zranění, máme ty nejvyšší ambice.

Jak se tedy tým podařilo konkrétně posílit?
Přišla blokařka Trnková, která patří mezi nejlepší blokařky v republice, je to reprezentantka. Přišla také nahrávačka Ovečková ze Slovenska. Vrací se tedy Nikol, jak jsem zmiňoval a ještě čekáme na příchod ruské smečařky Jemelinové, ta by měla dorazit současně se začátkem sezony.

Jaké tam jsou komplikace ohledně jejího příchodu? O tomhle přestupu už se mluvilo na začátku léta a pořád není dořešený.
Díky covidu jsou zavřené ambasády, takže nepřijímají žádost o víza. Je to komplikované, trvá to už skoro dva měsíce. Nějak se nám to podařilo vyřešit a Jemelinová by měla přijít v nejbližších týdnech.

Jak moc vám takové záležitosti cuchají nervy? Nemyslím jen příchod Jemelinové, ale obecně současnou nejistou situaci ohledně koronaviru?
Je to příšerné. Celkově. Když to vezmu z čistě pragmatického hlediska, bojíme se, že přijdeme o živnost. Jestli se znovu stane to, co se stalo na konci minulé sezony, že najednou řeknou stop a nemůžete sportovat, může to mít vážné následky. Řekne to hygienická stanice, která má teď obrovskou moc, pošle nám do karantény půlku týmu nebo rovnou celý. Jsem z toho smutný a moc mě to nebaví. Jen doufám, že bude všechno v pořádku.

Vraťme se k libereckým ženám. Nová posila Trnková se zmínila o tom, že ambice jsou sice vysoké, ale ty nejlepší týmy mají mnohem širší kádry. Souhlasíte?
To je zajímavá otázka, protože někdo to takhle může vnímat. Já nemám osobně s ženským volejbalem moc zkušeností, ale u chlapského týmu je to tak, že když je dvanáct silných hráčů, je tam ta zastupitelnost, tak se může stát, že se nikdo během sezony nezraní a mít hodně hráčů je pak kontraproduktivní, když může hrát jen půlka z nich. Je to špatné kvůli stmelení týmu. Když uděláme užší kádr a vyplníme ho dorostenci, dorostenkami, ale pak se zraní dva blokaři, tak je to zlé. Složitá problematika. Může se to ukázat jako výhoda mít užší kádr, ale samozřejmě i jako nevýhoda. Bavil jsem se o tom s trenérem žen Liborem Gálíkem a ten tvrdí, že u ženského kolektivu je to o to horší, když je tam víc zkušených hráček, které chtějí všechny hrát. On preferuje o něco užší kádr, o to více stmelený. Zažil jsem sezonu, kdy se vyhrál titul a téměř všechno se odehrálo v sedmi lidech. Uznávám ale, že teď to může být složitější. Jestli to bude nevýhoda nebo ne, ukáže až samotná sezona.

Změn mezi muži Dukly je letos opravdu hodně. Je to taková revoluce v kádru.
Určitě. My jsme měli sezony, kdy jsme nevyměnili ani jednoho hráče. Teď máme jinou celou polovinu týmu. Na každém postu se vyměnil jeden hráč, máme sedm hráčů z loňské sezony a sedm hráčů nových. Máme myslím dobrý mix zkušenosti a dravého mládí.

Byla to proměna záměrná, řekněme plánovaná, nebo tomu nahrály nějaké vnější okolnosti?
Řekl bych kombinace obojího. Dvěma hráčům končily smlouvy a bylo to nešťastné. Oba byli často zranění. Nahrávač Biernat, který předloni dotáhl náš tým do finále, měl loni dlouho zraněný malíček a my jsme měli zrovna možnost domluvit se s ukrajinským reprezentantem Kovalčukem. Takže jsme s Biernatem neprodloužili smlouvu. Stejně tak Pietruczuk, výborný hráč, který předloni zářil. V loňské sezoně často chyběl a přišla možnost domluvit se s Tomášem Kriškem, kterého dobře známe. A takhle bych mohl pokračovat post po postu. Takže to byla kombinace nějaké nové volby a toho, že hráčům třeba končila smlouva.

Kolo před koncem základní části jste byli až čtvrtí a v domácím poháru vypadli v semifinále. S tím asi nepanovala spokojenost?
Ne, ambice byly určitě vyšší. Ale podobně jako u žen to pro nás byla v jistém smyslu nešťastná sezona. Měli jsme problémy s pozicí nahrávače, pak jsme narychlo povolali kubánského reprezentanta Lea a když se s týmem začínal sehrávat a vypadalo to, že se vrací forma, tak sezona skončila. Dlouho se nedařilo a když už jsme se z toho konečně vyhrabali a vhodně doplnili tým, tak přišel covid. Tím byla smolná sezona korunovaná.

Jaké tedy budou cíle libereckých mužů v sezoně?
Já si myslím, že jak u mužů tak u žen máme teď kádr natolik silný a i hráči a hráčky to vnímají, že semifinále by mělo být základním cílem. Tam pak bude samozřejmě hrát velkou roli i štěstí a momentální forma, nicméně chtěli bychom hrát finále, to je jasné. Těch rafanů, které mají stejné cíle, je ale v obou soutěžích strašně moc. U mužů je ta konkurence úplně šílená. Když si čtu ty soupisky, tuším, že to bude hodně zajímavá soutěž.

Co říci k návratu Tomáše Kriška. S ním v kádru se vyhráli poslední dva mistrovské tituly v letech 2015 a 2016. Může fungovat řekněme i jako takový talisman, jako někdo kdo má auru vítěze, kdo ví jak se vyhrává titul?
Něco jako byl štístko Vláďa Šmicer ve fotbale (smích). Ne vážně, rozhodně existují hráči, kteří jsou vítězné typy a Tomáš takovým typem jednoznačně je. Dokáže strhnout i ostatní. Dvakrát to tady dokázal, tak proč by se to nemohlo povést znovu.

Co říct k přínosu trenéra Michala Nekoly? Jak moc je pro klub důležitý?
Jednoznačně tou koncepční prací. V současné době práce trenéra nespočívá jen v tom, že připravuje tým na tu danou sezonu, ale snaží se pracovat i v dlouhodobějším výhledu, to znamená řeší, co se s týmem bude dít za rok, za dva, za tři. Zná tady prostředí úplně dokonale a je pro nás strašně cenný.
Považujete za velký úspěch vedení, že je Nekola v Liberci jedenáct let? Už jsem zahlédl přezdívky volejbalový Alex Ferguson. Jak dlouho ho chcete udržet?
Dokud to tady bude bavit jeho, a dokud to bude bavit nás. A pokud budeme mít úspěchy. Myslím, že poté, co skončil v reprezentaci, získal novou motivaci a udělá všechno proto, aby přivedl Duklu k úspěchu.