„Do Plastimatu jsem přišel ve 32 letech, v roce 1989. Jeden rok jsem pracoval ve funkci ekonomického náměstka a od roku 1990 ve funkci generálního ředitele a současně statutárního zástupce společnosti. Vzpomínám na tu dobu tak, že to je hrozně dávno, ale pamatuji si, že to je pořád hrozný fofr," říká na webových stránkách firmy Magna Bohemia její ředitel Pavel Neuman. Rozhovor, který jsme vedli minulou středu na vernisáži výstavy Od Plastimatu k Magně v Severočeském muzeu, ukazuje na širší kontext výstavy. Ta není jen připomínkou tradice výroby plastů v Liberci. I když vznikla zejména z impulsu výročí sedmdesáti let svého vzniku, představuje svým zaměřením propojení průmyslové kultury s každodenním životem.

JAK DNES VZPOMÍNÁTE NA ZAČÁTKY V PLASTIMATU?

V roce 1989, kdy jsem přišel do firmy, tady byla ještě standardní výroba a hlavním úkolem bylo vyrobit formu a plastový díl, ten pak dodat zákazníkovi. Po revoluci se stalo to, že jsme museli změnit úplně způsob výroby, nároky na kvalitu se změnily, taky jsme vyráběli příliš drahé výrobky, změna byla nutná…

JSME NA VÝSTAVĚ, KTERÁ PŘEDSTAVUJE URČITÝ RETRO-DESIGN. CO PRO VÁS OSOBNĚ ZNAMENÁ VIDĚT TYTO VÝROBKY ZASE POHROMADĚ?

Jsem uživatel řady těchto předmětů, mí rodiče běžně tyto výrobky používali, vyrůstal jsem v tom. Ještě naše děti jsme koupali v těch plastových vaničkách. Mám tyhle věci rád a mám k nim vztah. Z pohledu praktičnosti musíme jít trochu do historie. Musíme si uvědomit, že plasty nakonec nenahradily porcelán a sklo. Z těch tzv. ušlechtilejších materiálů nakonec plasty nejsou plnohodnotnou náhražkou. Plasty ve své funkčnosti jsou dobré, mám to rád, ale jinak v užitém designu jsem příznivcem skla a jiných materiálů.

MÁTE VE FIRMĚ NĚJAKÝ PROSTOR PRO PRŮMYSLOVÝ DESIGN MINULOSTI?

Nemáme, máme hodně starostí s výrobním procesem současných produktů. To co tady vidíme, je výsledek našich designérů, kteří ty věci navrhovali. Dnes je situace jiná. Od zákazníka dostaneme data k tomu, co od nás potřebuje vyrobit a naším úkolem je produkt konstrukčně zpracovat tak, aby vyhovoval všem požadavkům, aby byl funkční.

TÍM VLASTNĚ ČÁSTEČNĚ ODPOVÍDÁTE NA OTÁZKU, JESTLI JEŠTĚ V MAGNĚ EXISTUJE NĚCO, JAKO PRŮMYSLOVÝ DESIGN…

My jsme dnes součástí velkého koncernu. V USA jsou designéři, kteří vytvářejí návrhy k jednotlivým automobilovým částem. To je ovšem záležitost, která je nad úrovní jednotlivých podniků. Na centrále to možné je, ale my jsme fabrika, ve které jde o to, jak to konstrukčně vytvořit, jakou technologii zvolit.

HODNĚ SE DNES ŘEŠÍ, ŽE JE NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ S TECHNICKÝM VZDĚLÁNÍM, JAK JE TO U VÁS?

Je to pravda, ale máme výhodu v tom, že podporujeme vývoj, dáváme tedy prostor šikovným a tvůrčím lidem, kteří jsou na tom po odborné stránce velmi dobře a snesou srovnání s nejlepšími odborníky v zahraničí. Snažíme se spolupracovat s odbornými školami a nabízíme studentům podnikové stipendium, aby si pak osahali praxi. Snažíme se jim poskytnout odpovídající podmínky. Přináší to novinky a inovace.

DO VÝVOJE TEDY INVESTUJETE PRIORITNĚ?

U nás hodně lidi rotují, nedělají jen v jedné oblasti, ale mají možnost si osahat různé fáze výroby, pracují na nových projektech, ve výrobě a nakonec se mohou rozhodnout, co jim nejvíc sedne a tomu se pak věnovat.

MAJÍ MOŽNOST ZAMĚSTNANCI ZÍSKÁVAT ZKUŠENOSTI I V ZAHRANIČÍ?

Dnes je to tak, že máme v České republice daleko větší zodpovědnost za rozvoj nových závodů a jejich zaměstnanců, v podstatě jsme dnes v roli učitelů, takže můžeme předávat zkušenosti.

CO ZNAMENÁ GRANTOVÝ PROJEKT ŽIJEME S VÁMI?

Na začátku bylo uvědomění, jak jsou někteří lidé znevýhodnění, snažili jsme se o to, dát šanci bezdomovcům, ale zatím se to ještě nechytilo tak, jak bychom si představovali, ti lidé dali po určité době výpověď. V současné době vyhodnocujeme, co děláme špatně, proč ten projekt nebyl zatím úspěšný. Na jedné straně je tu záměr ty lidi dlouhodobě udržet a dát jim šanci. Ještě je možnost, že to zkusíme nějakou jinou formou.

SPLNILO PRO VÁS OHLÉDNUTÍ DO MINULOSTI ÚČEL?

Pro mě je to jistá nostalgie, jsem ve firmě dlouho, člověk si uvědomuje, že už je určitým inventářem, převládá hrdost nad tím, že jsme neskončili jako spousta jiných firem, ale že jdeme dál a je skvělé, že se můžeme ohlédnout zpátky s dobrým pocitem.