„U hradu Grabštejn jde spíš o lesopark než o opravdový zámecký park. Vedle něj už je naplánovaná také obnova hradní zahrádky,“ vysvětlila Kamila Krejčíříková z Ateliéru Krejčířík Valtice.

Další památkou, u které zahradníci oživí zeleň, je zámek Frýdlant. „Frýdlantský zámek byl postavený původně na obnažené skále. A až postupně zde majitelé vysazovali keře a stromy. Významné jsou tu aleje podél cest, kdy někdejší tvůrci kladli důraz na střídání světla a stínu,“ řekla Kamila Krejčíříková.

Zámek oživí odrůdy historických růží

Na zámku Frýdlant plánují zahradníci vysadit řadu nejrůznějších odrůd historických růží. Návštěvníci tak budou moci porovnat, jak vypadaly tyto květiny v době před stovkami let, než se šlechtěním proměnily do současné podoby.

„Zámecký park na Sychrově je krásný sám o sobě. Tam bychom rádi odstranili staré stromy, které hrozí tím, že by mohly při silném větru na někoho z návštěvníků spadnout. Pak bychom rádi vykáceli náletové dřeviny. Vzácné stromy ošetříme tak, aby vydržely další desetiletí,“ uvedla zahradnice.
Obnova parků by měla totiž sloužit také k tomu, aby staré stromy mohly obdivovat i budoucí generace.

„Některé stromy jsou staré 150 i 200 let. Chceme je zachovat pro budoucí pokolení,“ zdůraznil ředitel Národního památkového ústavu v Liberci a současně ředitel Sychrova Miloš Kadlec.

Na Lemberku chystají památkáři revitalizaci Panenského toku, obnovu zámecké obory i historické aleje, kterou tvoří stromy o stáří až půl tisíciletí. Na zámku Hrubý Rohozec by měly být dosázeny biblické dřeviny. „Žádost o dotaci na obnovu parku Grabštejna je už podána, ostatní projekty chceme podat teď v říjnu. Pokud všechno dobře půjde, měli bychom začít s revitalizací příští rok na podzim,“ dodal ředitel Miloš Kadlec.