Naopak, některá místa ožijí kvetoucími záhony a keři. Alespoň tak prezentují novou podobu parku její tvůrci a odborníci. Projekt byl oproti původnímu návrhu mírně upraven a nezmizí ani veřejností bráněné rododrendrony. V červnu proti obnově parku vznikla petice.

„Rekultivaci parku a její přípravu sledujeme dlouhé roky a od začátku připomínkujeme všechny návrhy a studie. Každou změnu projednává naše interní odborná komise a řeší se nejenom krajinářský, ale i kompoziční stav. Především v přední části parku před muzeem je nyní celá řada defektů, s nimž je potřeb pracovat,“ objasnil ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.

Plochu před muzeem oživí nový záhon s trvalkami a kvetoucími rostlinami, ve kterém bude umístěný sloupek s názvem muzea. Návštěvníkům se z ulice otevře přímý pohled na hlavní vchod. Ustoupí tomu rozkošatělý trs několika rododrendronů, který ale nebude zlikvidovaný, přestěhuje se do levé části parku od vchodu.

Současné a dobové snímky parku u Severočeského muzea v Liberci.
Nechte nám starý park! Proti jeho obnově u muzea v Liberci vznikla petice

„Chceme vrátit prostoru původní význam, proto jsme tam navrhli menší záhon, tak aby byl vstup vidět a aby byl člověk zorientovaný v prostoru a příchod k muzeu gradoval,“ popsal autor návrhu nové podoby parku Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiřík.

Stromy budou společně odumírat

Dendrologové také provedli odborný průzkum všech 61 stromů. Jedenáct z nich bude vykáceno, z kompozičních i zdravotních důvodů. Viditelný je u všech stromů dopad klimatické změny. Dendrologové park navštívili poprvé před dvěma a půl lety a znovu před pár týdny. Mohli tak na vlastní oči spatřit negativní dopad sucha a vysychání.

„Dvaapadesát stromů bylo vysazeno ve stejné době a nyní jim je asi 120 let. Všechny budou pomalu a společně odumírat, což není ideální,“ popsal zahradní architekt a dendrolog Josef Souček.

Upozornil i na skutečnost, že se v parku nachází řada zajímavých a unikátních dřevin. Například smrk ajanský, který pochází z Dálného východu, je to jeden z největších, možná největší jedinec tohoto druhu v České republice. Ten v parku zůstane, stejně jako třeba oblíbený červený javor za muzeem, kterému je přes sto let.

Zadržování vody v parku

V parku bude obnovený plot, přibydou keře. Zmizet by měly asfaltové a mlatové cesty a místo nich budou postavené cesty z žulových kostek se vsakováním, tak aby se zadrželo co nejvíc vody v parku.

Při přípravě rekultivace parku se reaguje i na náměty a připomínky veřejnosti. „Někteří lidé nesouhlasili s instalací výstavních panelů, ale ty budou mobilní a zůstanou tam jen v případě výstavy. Řešilo se i zastínění piknikové louky, ale těch bude víc, a tak si lidé vyberou mezi zastíněným nebo osluněným místem,“ vyjmenovala některé z připomínek náměstkyně hejtmana Libereckého kraje Květa Vinklátová (SLK). Na to, aby park neničili vandalové, bude více dohlížet městská policie.

Muzeum a park na archivních snímcích.
Neberte nám rododendrony! Obnova muzejního parku vyvolala rozruch

Proti nové podobě parku u Severočeského muzea v Liberci vznikla na konci června petice, kterou iniciovala opoziční zastupitelka Zuzana Kocumová (Liberec otevřený lidem). Odmítá, aby se peníze vynakládaly na obnovu parku, který mají lidé rádi v současné podobě. Dosud nasbírala necelých 1800 elektronických podpisů.

Veřejnost se bude moci v následujících týdnech seznámit s novou podobou parku prostřednictvím webových stránek Libereckého kraje a Severočeského muzea v Liberci a jejich sociálních sítí.