Samotná Jablonecká ulice se zapsala do tragické doby bezprostředně po skončení druhé světové války, kdy Liberec ovládaly krutým způsobem kriminální živly z Revolučních gard. Ve sklepení jednoho z domů v Jablonecké ulici si zřídily výslechovou místnost, kde týraly Němce. V jejich rukou skončili i antifašisté.

„Kostel Božského srdce Páně a bývalý klášter voršilek, v němž nyní sídlí poliklinika a který se nachází na křižovatce Klášterní a Jablonecké ulice, také sehrál zajímavou roli v historii města. Po roce 1945 skončily německé řádové sestry v odsunu a vystřídaly je české voršilky. V Liberci však zůstaly pouze do roku 1950, kdy komunistický režim klášter zrušil. K území, kde se bývalý klášter nalézá, se váže také tragický příběh fanatického nacisty, který po porážce Třetí říše spáchal sebevraždu i s celou svou rodinou,“ vysvětlila historické souvislosti lokality s parkem Michaela Pavlátová, ředitelka pobočky organizace Paměť národa pro severní Čechy. Další z významných míst paměti města je pak Liebiegova vila naproti parku. 

„Romantizující budova z konce 19. století svými novogotickými a novorenesančními prvky připomíná středověký hrad. Vila vystavěná Theodorem Liebiegem změnila pod vlivem historických událostí několikrát své poslání. Po druhé světové válce se stala ředitelstvím národního podniku Textilana a posléze mateřskou školou Textilany. V současné době využívá budovu liberecký magistrát,“ vysvětlila Pavlátová z Paměti Národa. Byla to právě její organizace, která přišla s nápadem pojmenovat park v Jablonecké ulici. „Paměť národa bude letos slavit 20. výročí od založení, a tak jsme uvažovali, jak bychom to mohli oslavit. Jelikož jde o nádherné místo se zajímavou historií, napadlo nás místo pojmenovat Park Paměti národa,“ dodala.

Přejmenování parku navrhli na základě širší občanské iniciativy a impulsu společnosti Post Bellum. Vedení Liberce se nápad zalíbil a radní žádost schválili. Nepůjde přitom o první připomínku historie v tomto parku. Už v roce 2006 tam byl odhalen památník obětem komunismu, na kterém je vyrytý zrcadlově převrácený nápis: „Sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, ctíš nebo omezuješ“. Jde o memento, které promlouvá především v tiché připomínce obětí komunistické totality. „Lze jej však jistě rozšířit i na památku mnoha jiných, kteří čelili nacismu nebo ukrutnostem na konci války. Všechny oběti nespravedlností a nesvobody 20. století nám připomínají, že vláda zákona a lidská práva obecně jsou hodnoty, na kterých jedině můžeme stavět svobodnou společnost a demokracii. Právě uchováním vzpomínek obětí, ale i lidí, kteří se bezpráví různými způsoby postavili, se zabývá Paměť národa,“ zní v dopise od neziskové organizace Post Bellum.

Jejím stěžejním projektem je právě Paměť národa, sbírka vzpomínek konkrétních osobností, fotografií, deníků a různých archiválií z období totalit 20. století. Dnes sbírka čítá tisíce zpracovaných pamětníků a jako internetový archiv je přístupná široké veřejnosti. Na jejím rozšiřování se podílí i liberecká pobočka, jejíž dokumentaristé natáčejí nová svědectví v Libereckém a Ústeckém kraji. Zároveň hledají „originální způsoby“, jak historické příběhy zprostředkovat mladším generacím.

K vyhlášení změny jména dojde v červnu, oficiální událost přejmenování by pak podle Pavlátově měla proběhnout na podzim, na kdy vychází kulaté výročí Paměti národa.

„Myslím, že lepší nápad snad ani nemohl zaznít. Park Paměti národa v místě, kde si každoročně 27. června připomínáme vraždu Milady Horákové, bude absolutní poctou pro všechny oběti státem řízeného bezpráví 20. století. Paměť národa tvoří každý z nás, každý z nás ji také sdílí a předává dalším generacím,“ okomentoval situaci náměstek Ivan Langr, který má v Liberci na starost kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch.