Podle náměstka primátora Jana Korytáře bude na městě, aby připravilo celkový koncept revitalizace této lokality. „Ze současného stavu je jasné, že bez aktivního zapojení města se toho asi moc nezmění. Po letech, kdy se tvrdilo, že vše vyřeší trh, je snad již zřejmé, že do městského prostoru patří i slova jako plánování, regulace, společně či podpora rozvoje." Korytář proto vyzývá veřejnost, která by se do obnovy Papírového náměstí chtěla jakýmkoliv způsobem zapojit, aby ho kontaktovala. „Pro Papírové náměstí a přilehlé okolí vzniklo už asi čtyřicet studií a nic. Problém je v tom, že je tu obrovský počet majitelů pozemků, kteří se nikdy nedokázali na ničem dohodnout. V šedesátých letech se prostoru nad Papírákem říkalo Semiramidiny zahrady, dnes skoro nikdo neví, že tam nějaké zanedbané terasy, skýtající ohromný potenciál, jsou," uvedl na besedě o stavu centra města Rudolf Hůlka jeden z lidí, kteří se snaží Papírové náměstí oživit.

Podle náměstkyně primátora pro územní plánování Karolíny Hrbkové patří Papírové náměstí spolu s Perštýnem, plání po Textilaně a areálem LVT k plochám, které jsou vhodné k dostavbě. „Problém je, že některé ty plány jsou strašné a i v rozporu s názorem památkářů," říká další z patriotů Martin Fryč. "Měl tu stát mrakodrap, z toho naštěstí sešlo, další bytový dům má vyrůst v Bednářské ulici, což je také odstrašující případ. Chybí mi tu nějaká regulace a domluva, co s tímto prostorem dál,"dodává.

Podle Hrbkové by mělo být velkou změnou zřízení odboru hlavního architekta, který by měl vytvořit jednotnou linii. Výběrové řízení by mělo proběhnout ještě do konce tohoto roku. „Pokud jde o regulační plány, tak ty jsou hodně drahé a rychle zastarávají. Chceme pro Papírové náměstí vydávat regulační plán na žádost, tedy až v momentě, kdy se tam objeví veliký investor a bude chtít něco stavět."

„Regulační plán na žádost je flexibilnější. Kdybychom teď vydali nějaké omezení, tak stejně nevíme, kdy se nějaký investor objeví a v té době už může mít město třeba jiné požadavky a představy," vysvětluje Hrbková.

Záchrana zbytku

„Liberec má tak trochu smůlu nebo štěstí, že se díky bouřlivému a neustálému rozvoji neustále přestavuje, což ale také vede k tomu, že historické centrum není příliš rozsáhlé, přesněji řečeno, je spíše malé a navíc narušené necitlivými zásahy z poslední doby. O to důležitější je chránit to málo, co zbylo," upozorňuje Korytář. Podle něj tak bude na radnici, aby začala investovat do rekonstrukcí svých pozemků a pokusila se domluvit s početnými vlastníky jednotlivých soukromých objektů na jejich postupné opravě či o možnostech zástavby současných proluk. „Pro někoho je toto území možná prostorem plným starých barabizen, které by bylo nejlepší zbourat, ale věřím, že je i dost těch, kteří si na jejich místě dokážou představit i citlivě zrekonstruované domy, byť by jejich stav moc nadějí na změnu k lepšímu nedával," dodal Korytář.

O centru odborníci

Radnice k tomuto tématu plánuje i odborný seminář, který by měl dát odpověď na otázku jak by mělo vypadat centrum Liberce. „To znamená, jestli tu chceme výškové budovy nebo spíš klást důraz na historický charakter, jak naložit s veřejnými prostranstvími a podobně. Chceme kromě veřejnosti pozvat do Liberce i odborníky z celé České republiky. Myslím, že tento širší pohled lidí zvenku bude pro Liberec přínosný," míní Karolína Hrbková.