Návrh zablokovali zastupitelé za KSČM, ČSSD a částečně i za nezávislé. „Rozhodnutí zastupitelstva respektuji, nicméně hodnotím ho jako mimořádně nešťastné. Já osobně se skláním před všemi oběťmi padesátých let, skláním se též před Rudolfem Fuksou,“ řekl chrastavský starosta Michael Canov.

Opačný názor mají levicoví zastupitelé. Podle nich byl Rudolf Fuksa z hlediska tehdejších zákonů vojenský zběh a zradil svoji vlast.

Jednadvacetiletého Rudolfa Fuksu popravili komunisté 9. srpna 1952 na Pankráci jako vlastizrádce, vyzvědače a vojenského zběha. K trestu smrti byl tehdy odsouzen i jeho kamarád Jiří Hejna. Rudolf Fuksa se vyučil typografem a v roce 1949 nastoupil k pohraničníkům. V srpnu 1951 přeběhl do tehdejšího západního Německa, kde ho získala pro spolupráci americká tajná služba CIC. Po několika týdnech se ale vrátil zpět do Československa s pověřením vykonávat úkoly zahraniční rozvědky. Při jedné z akcí byl ale zatčen.

„Fakt, že město, ve kterém žiji a vykonávám funkci starosty města, odmítá zřídit svému bývalému spoluobčanovi, jedinému komunisty Gottwaldovy éry popravenému Chrastavákovi, pamětní desku, ve mně způsobuje hluboký smutek a rozčarování,“ dodává starosta.