Sluší se dodat, že bilance je to úspěšná. Znamená to, že i přes celosvětovou recesi přilákaly hrady a zámky v kraji, který zdaleka nepatří v republice k těm nejnavštěvovanějším destinacím (na rozdíl od Prahy a jižních Čech) o 4,6 procent víc lidí než loni. V absolutních číslech je to téměř o 18 tisíc návštěvníků více.

Vedou Češi

Podle ředitele NPÚ převažují mezi návštěvníky Češi.

„Zahraniční turisté tvoří zhruba 10 až 15 procent návštěvníků. Právě kvůli zmíněným důvodům hospodářské recese lidé tolik necestují,” vysvětlil Miloš Kadlec. Podle něj se výrazně změnila i struktura návštěvníků.

„Citelně ubylo turistů z bývalého Sovětského svazu, díky shengenskému prostoru dávají při získání víza přednost spíše Drážďanům nebo Vídni. Také už nepořádají dříve velmi běžné hromadné zájezdy a cestují spíše individuálně,” popsal situaci ředitel NPÚ.

Nárůst naopak zaznamenali kasteláni u návštěvníků z USA a to především díky kontraktu s velkou cestovní kanceláří. Američané jezdí rádi zejména na Sychrov. Líbí se jim tématický program s historickou prohlídkou, varhanním koncertem a gastronomickým zážitkem v nádherné, nově zrekonstruované zámecké oranžerii, která slouží jako stylová restaurace a kavárna.

„Přibylo také návštěvníků z Polska. Zájem zaznamenali hlavně na zámku Frýdlant, kde jim vyšli vstříc polsky hovořícím průvodcem, rodilým mluvčím,” přiblížil Miloš Kadlec.

Hrady a zámky, to totiž není jen romantika, ale houževnatá, tvrdá práce. Vymýšlení nových projektů, kterými se dají přilákat zmlsaní turisté, a na druhou stranu také neúnavné shánění peněz na rekonstrukce a restaurování památek.

V nejbližší době čeká liberecké památkáře například obnova nádvoří frýdlantského zámku, části fasády na zámku Lemberk, vybudování zázemí a výstavních prostor na hradě Bezděz. 150 tisíc spolkne zrestaurování dobových textilií na zámku v Zákupech, které připomínají pobyt císaře Ferdinanda Dobrotivého v severních Čechách.

„Restaurování památek přitom není jen o jejich zachování, ale také pomáhá zjistit identitu. Díky expertízám, které jsou součástí restaurátorských prací se například na Lemberku zjistilo, že obrazy datované původně z 19. století jsou pravděpodobně o 200 let starší,” popsal Miloš Kadlec.

Ačkoliv část nákladů pokrývají dotace z kraje a především pak z ministerstva kultury, na část investic si musejí památky vydělat vlastním úsilím.

„Vstupné tvoří zhruba 70 procent výnosů. Zbytek utržíme třeba z dlouhodobých či krátkodobých pronájmů, svateb nebo od filmových štábů. Z toho pokryjeme polovinu nákladů. Přesto s poměrem 1:1 patříme k těm nejlepším, v jiných krajích je to zhruba 1:3,” doplnil Kadlec.

I přes zvyšující se ceny energií a postupující recese nechystají památkáři zvýšení vstupného na příští rok. A to je myslím v závěru roku dobrá zpráva.

Tou špatnou jsou stále nedořešené majetkové vztahy zámku Hrubý Rohozec, který si nárokují potomci bývalých majitelů šlechtického rodu Walderode.

„Není to dobré pro zámek, ale i přes pokračující soudní spor budeme pokračovat jak v prezentování památky, tak ve stavebních a restaurátorských pracech, které jsou pro zámek nezbytné,” potvrdil ředitel NPÚ.

Hrabě demokrat

Díky tomu bylo nedávno zpřístupněna další část zámku a návštěvníci se teď mohou podívat, jak vypadaly například dětské pokoje.

„Jejich letošnímu otevření byl přítomen i přímý svědek, Zdeněk Pavelka, jehož otec působil čtyřicet let ve službě u šlechtické rodiny a on si jako dítě hrál s hraběcími synky. Vzpomínal, jak společně vymýšleli různé experimenty, třeba pevnost nábytku, kterou zkoumali pádem z okna. Josef Pavelka přitom zdůraznil, že pan hrabě byl demokrat. Rákoskou prý dostali stejně on, jako hraběcí synkové,” popsal jednu z historek, která Hrubý Rohozec líčí v příjemnějším světle, než jsou soudní spory památkář Petr Weiss na tiskové konferenci.