Grabštejn – Nepochopitelné, absurdní, do nebe volající. Tak komentují návštěvníci Grabštejna i lidé obeznámení se situací nařízení Územní památkové správy, že 14 pískovcových stél podél cesty k hradu nazvaných Stezka smíření musí zmizet. Kameny v duchu křížové cesty tam vloni umístil sólista Národního divadla a příznivec Grabštejna Luděk Vele. Jenže trochu přitom předběhl čas. Nepočkal si na úřední povolení a 14 zastavení tam instaloval bez vyjádření archeologů. „Uznávám, porušil jsem zákon, dostal jsem za to i pokutu, kterou jsem zaplatil. Šlo o 6 tisíc korun. Ale podstavce jsou zahloubené jen mělce a rozhodně nemohou porušit případné archeologické nálezy, které by se pod nimi mohly nacházet,“ míní Vele.

MÍSTO DÍKŮ ZÁKAZ
Stezka smíření měla být poděkováním všem, kteří se kdy na záchraně Grabštejna podíleli. Pořídily se z výtěžků Benefičních koncertů, které se na Grabštejně díky Velemu pravidelně pořádají. I když pěvec o umístění dodatečně oficiálně požádal, není mu to nic platné. Památkový odbor krajského úřadu se Stezkou nesouhlasí a to hlavně proto, že proti je i generální ředitelství Národního památkového ústavu, jak vyplývá ze zápisu zasedání Výboru pro cestovní ruch a památkovou péči. V dokumentu stojí, že křížová cesta je v těchto místech historicky nepodložená, že Grabštejn byl vojenský a obranný hrad a církevní tématika tam není akcentována.
„Taky mi tvrdili, že křížová cesta musí končit u kaple a ta zdejší sloužila jen majitelům hradu a ne poutníkům. Ale copak není zázrak, že se Grabštejn podařilo zachránit, vždyť to byla ruina, která hrozila zřícením. Navíc je v hradní věži zvon Smíření, který je tam také diky naší iniciativě a který symbolizuje zdejší Trojzemí. Stezku smíření jsem myslel jako pandán k tomu zvonu. Říkat, že na hradě nikdy žádná křížová cesta nevedla a tudíž tam nemá co dělat, je nesmysl. Dřív na hradě také neměli elektriku a teď tam je," argumentuje Vele.
„Památkáři se ohánějí krajským úřadem, krajský úřad zase památkáři. Nechápu, čím ty kameny vadí. Ani to není hlavní přístup k hradu, naprostá většina turistů chodí druhou stranou. Chtěli jsme proto jako obec odkoupit zeleně značenou cestu na hrad podél níž stély jsou, aby byly na našem pozemku, ale neprošlo to,“ pohoršuje se starostka Chotyně Jana Mlejnecká.
„Pochopila bych, kdyby sem pan Vele umístil plastové figuríny nebo nějaké betonové hrůzy, ale stély jsou pěkné, vkusné, nechápu,“ řekla Deníku jedna z návštěvnic hradu.
"Křížová cesta vypadá moc dobře. Nemyslím si, že by mohla své okolí poškozovat. V každém případě jsou sochařsky moc hezké," uvedl vedoucí oddělení grafického designu na grafické škole v Praze Zbyněk Kočvar.

MIZIVÁ NADĚJE
Nechápavě kroutí hlavou i vedení kraje. „Bohužel, do výkonu státní správy nemůže mluvit. Ale osobně je to pro mne také nepochopitelné, zrovna tohle je něco, co hrad nijak nenarušuje. Byla bych ráda za nějaký kompromis,“ uvedla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová. „Letos paradoxně uplyne 25 let od Benefičních koncertů, které Luděk Vele pořádal na Grabštejně k jeho záchraně. Nebýt jeho, troufám si říct, že Grabštejn by byl dál ruinou, možná trochu opravenou. Je to svérázný způsob poděkování za jeho 25 let podpory,“ myslí si i hejtman Martin Půta.
„Interní rada došla k závěru, že nejlepší místo je v zahradě za hradem. tento prostor umožní kromě větší ochrany pískovcových artefaktů i jejich komplexnější a sevřenější prezentování veřejnosti v prostoru, který budou návštěvníci vnímat jako expoziční celek,“ uvedl v dopise ředitel územní památkové správy Miloš Kadlec. To ale Vele odmítá, raději prý přemístí stély do Chotyně před Domov s pečovatelskou službou. "V Chotyni není žádný kostel, křížová cesta měla být pro místní i jakýmsi místem k zastavení a duchovnímu rozjímání. Ale jestli bude muset pryč, tak jedině do Chotyně. Nechal bych k tomu vyrobit i veliký kříž s barevnými skly, aby vytvářel světelné efekty," dodal Vele.
Mizinou naději teď dává ještě jednání u generální ředitelky Národního památkového ústavu na konci, které proběhne díky iniciativě hejtmana Půty. Pokud ale nedopadne ve prospěch Stezky smíření, musí kameny od akademického sochaře Michala Moravce zmizet z cesty na Grabštejn do 30. června.