V padesátých letech popravený příslušník Třetího odboje Rudolf Fuksa z Chrastavy rozděluje lidi ve městě na dvě poloviny. Ta první ho vidí jako bojovníka proti rudé totalitě, ta druhá jako zběha a vlastizrádce. Nepomohlo ani to, že Fuksu jako hrdinu vidí většina historiků a ocenila jej i ministryně obrany Vlasta Parkanová Vyznamenáním Zlaté lípy in memoriam za obranu demokracie.Už dvakrát v minulosti byly zmařeny snahy na oficiální uznání Fuksy formou pamětní desky ze strany levicových zastupitelů, nyní u příležitosti 60 let od Fuksovy popravy chce starosta památník odbojářovi odhalit stůj co stůj.

Odbojář Rudolf Fuksa.Kdo byl R. Fuksa

Skaut a fotbalista Rudolf Fuksa z Chrastavy prodělal výcvik u SNB a během služby u Pohraniční stráže v Nýrsku u Železné Rudy utekl do západního Německa. Zde spolupracoval s americkou zpravodajskou službou jako agent chodec. Jeho špionáž v Československu ale trvala jen týden. Na nádraží v Plzni byl Fuksa poznán bývalým kolegou pohraničníkem a udán na StB. Byl odsouzen k smrti oběšením, což se 9. srpna 1952 stalo. Bylo mu 21 let.

„Již když jsem neuspěl podvakráte v roce 2008, věděl jsem, že pokud bude šance záležitost prosadit v novém zastupitelstvu, tak že tak učiním, protože bych se styděl, kdyby na sobě měla Chrastava nadále cejch města, které se nevypořádalo se stalinismem 50. let," říká Michael Canov (SLK). Podporu svého záměru má v zastupitelstvu jistou, oproti minulosti zde sedí méně levicových politiků. Ti svůj názor na Rudolfa Fuksu, ani na snahu uctít jeho památku, nezměnili.

Někdejší místostarosta Miloslav Pilař (ČSSD) je přesvědčen, že popravený mladík si žádné oslavné památníky nezaslouží.

„Dělat z něj hrdinu určitě nebudeme. Utekl z armády, za to se trestá všude. Soud mu ponechal trest za zběhnutí," připomíná zastupitel.

Velký podíl na odmítavém stanovisku mnohých chrastavských zastupitelů má i osoba Fuksova prasynovce Jindřicha Šnýdla. Ten totiž zcela nezávisle na vůli zastupitelů v roce 2008 pořídil pamětní desku svému prastrýci sám.

„Měli tehdy k dispozici vyjádření Vojenského historického ústavu, Ústavu pro studium totalitních režimů, Národního archivu, Institutu vzdělávání vězeňské služby nebo badatele Jaroslava Čvančary. Všechno ale ignorovali. Holt, rudá propaganda doznívá i do dnešních dnů," utrousil na jejich adresu Šnýdl. Právě tyto slovní přestřelky zastupitele KSČM a ČSSD popudily natolik, že oficiálnímu uznání Fuksy brání dodnes. „On nás normálně zostudil a urazil. Chtěli jsme to tenkrát dát k soudu. Ale nač si s tím špinit ruce," vzpomíná na chování prasynovce Miloslav Pilař.

Najdou se ale i tací zastupitelé, kteří na odbojáře Fuksu změnili názor. Třeba někdejší poslanec parlamentu za ČSSD, dnes zastupitel za Změnu pro Chrastavu Oldřich Němec tvrdí, že tehdy neměl dost informací.

„Mezitím došlo k tomu, že pan Fuksa byl vyznamenán paní Parkanovou. To trošku mění situaci. Přiznávám, že studium archivních materiálů mě přesvědčilo o tom, že věc není tak černobílá, jako tehdy," naznačil Němec, jak bude letos hlasovat.

Odmítavým stanoviskem k ocenění Rudolfa Fuksy jeho odpůrci dosáhli toho, že nakonec bude mít v Chrastavě pamětní desky dvě. Tu první na domě, kde kdysi žil, od svého prasynovce Šnýdla, tu druhou od současných zastupitelů. To, že ve městě budou dvě desky, podle starosty Michaela Canova ničemu nevadí.

„Přestože jsem desku osobně spolu s prasynovcem Jindřichem Šnýdlem odhaloval, není oficiální deskou města. Naopak, dokud bude v Chrastavě jenom ona a oficiální deska města bude chybět, není to pro město přijatelné vysvědčení, co se týče jeho pohledu na komunistická zvěrstva 50. let," zdůrazňuje. A souhlasí s ním i Fuksův prasynovec. „Vážím si jeho rozhodnutí i rozhodnutí ostatních zastupitelů, kteří se rozhodli či rozhodnou pro desku hlasovat. Uznat totiž třetí odboj není věcí politickou, ale věcí lidské slušnosti," připomněl Jindřich Šnýdl.

Iniciátorem usnesení o odhalení pamětní desky Rudolfu Fuksovi je chrastavský starosta Michael Canov (SLK). Deník mu položil několik otázek. Rozhovor si přečtěte ZDE.