Pro zařízení krajského typu, jakým je liberecká nemocnice znamená razantní úspory ve výši zhruba 120 milionů korun, o které nemocnice kvůli úhradové vyhlášce přijde.

V praxi to znamená méně operací a delší čekací lhůty u výkonů, kde nejde o život. „Například vyšetření periferních cév, tzv. kuřácká nemoc, se může prodloužit až o dva měsíce. Na operaci páteře se může čekat i dva roky," popsal lékařský ředitel Jan Mečl. Delší čekací doby budou i na kloubní náhrady, kde se zatím čeká „jen" osm týdnů, zatímco třeba na Ostravsku už nyní dva roky, nebo oční čočky.

Redukce se ale rozhodně nedotkne specializovaných center, jako je traumacentrum nebo kardiocentrum. „Je nemyslitelné, že by vrtulník převážel těžce zraněného pacienty do Prahy. Nehledě na to, že restrikce jsou všude," doplnil lékařský ředitel.

Heliport bude

O něco horší situace čeká novou iktovou jednotku, která zachraňuje lidi s mozkovou mrtvicí a potřebovala by zvětšit kapacitu – lůžkovou i personální a dovybavit novým CT. „Nejde jen o platby za výkony, ale také se to promítne třeba i v investicích," připomněla náměstkyně pro zdravotnictví Libereckého kraje Zuzana Kocumová. „Stavby heliportu, o jehož definitivní podobě bude dozorčí rada jednat na základě odborných expertíz už toto pondělí a který je pro nemocnici klíčový, se však úspory nedotknou. „Na ten je už přiznaná dotace," potvrdil hejtman.

Vedení krajské nemocnice už zpracovalo podrobný plán, jak se s nezáviděníhodnou situací vypořádat. „Je to ale řešení dlouhodobě neúnosné. Rozhodli jsme se, že nepůjdeme cestou snižování platů našich zaměstnanců. Našli jsme úspory jinde a našli jsme i způsoby, kterými budeme chtít zvýšit naše příjmy," vysvětlil generální ředitel nemocnice Jiří Veselka, podle kterého bude třeba zvýšit příjmy nemocnice. „Například připravujeme oddělení, kde chceme poskytovat závodní zdravotní péči pro zaměstnance firem, nabízíme služby laboratoří, plánujeme otevření soudního lékařství, rozšiřujeme i služby našeho cateringu," popsal některé z možností Jiří Veselka.

Tlak na dodavatele

Další z cest je podle něj razantní tlak na dodavatele zařízení a především zdravotnického materiálu, který odčerpá více jak třetinu nákladů. „V žádném případě nechceme a nebudeme ustupovat z kvality péče. Náš pacient nesmí tuto úhradovou vyhlášku pocítit. Může se ale stát, že pacienta budeme muset poslat do zdravotní pojišťovny, aby mu zajistila léčení jinde," doplnil lékařský ředitel. To se může týkat třeba nových pacientů u nákladné biologické léčby.

„Já osobně to vnímám jako plíživou redukci zdravotnictví, poté co se pojišťovny nedohodly na redukci lůžek. Ministerstvo tak jednoduše přehodilo Černého Petra z centrální úrovně na kraje," okomentoval vzniklou situaci zástupce zřizovatele a majoritního vlastníka hejtman Martin Půta. „Tak dramatický pokles úhrad od VZP nečekal snad nikdo. Dopadá to na všechna zdravotnická zařízení. Jsem velmi ráda, a patří za to dík, že se v liberecké nemocnici daří nastavit ten plán tak, aby bylo předpokládané vyrovnané hospodaření. Není to úplně zvykem a mnoho krajů na své nemocnice už nyní doplácí," hodnotí náměstkyně Zuzana Kocumová. „Věřím, že to bude v důsledku krize přechodný rok a že si pojišťovny uvědomí, že jde o neudržitelný stav," dodala

Vina však není jen na straně zdravotních pojišťoven. „Už dvacet let se zkvalitňuje péče o nemocné, vyvíjejí se nové léky, přístroje, léčí se těžší případy, ale do systému putují stále stejné peníze," uzavřel krajský hejtman.