Pokud se řekne ostuda Liberce, co se vám vybaví na první dobrou?
V Liberci to je pro mě jednoduché. Jedná se o velké téma, které se aktuálně řeší, a tím je Papírové náměstí. Představuje nejúžasnější lokalitu města. Pokud plánovaná přeměna dopadne dobře a vznikne zde nová živá čtvrť, má Liberec šanci na vybudování další vrstvy centra. Jde o poslední příležitost, jak rozšířit centrum, které je velmi úzké. Věřím tomu, že to dobře dopadne, všichni z oboru to sledujeme. Sám tomu fandím, přesto ten boj není vyhraný a stále se to dá pokazit.

Zdroj: DeníkCo by to mohlo být?
Nejdříve musím říct, že jsme rádi za aktivity Kanceláře města architektury. Při tvorbě plánu je potřeba přemýšlet o prostorách mimo domy, mít dobře navržené ulice a náměstí. Věřím, že vyhraje dobrý architektonický návrh, což je první důležitá podmínka. A tu druhou představuje respektování urbanistického plánu. Tato lokalita má zajímavou parcelaci a nejhorší by bylo, kdyby zde vyrostl neprůchodný blok. V okamžiku slučování to je prohraná bitva. Osobně bych respektoval rozvržení a stavěl malé, ale vysoké domy. Mohou tak vzniknout otevřené prostory s kavárnami, obchůdky a hospodami.

Zmínil jste rozšíření centra města. Je to potřeba? Řada místních by oponovala tím, že už tu máme dvě centra…
To je spíše snaha udělat z Liberce něco většího, než ve skutečnosti je. Je to malé město s jedním centrem, které je za mě ohraničeno ulicí 5. května z jedné strany a Soukenným náměstím z druhé. A pokud se právě podaří zdařile přeměnit Papírové náměstí, propojí se čtyři veřejné celky, vznikne jednoduchá spojka, centrum se najednou zdvojnásobí.

Vize Papírového náměstí.
Linserka se otevřela veřejnosti. Prohlédněte si Vize Papírového náměstí

Pro některé obyvatele jsou ostudou města i předimenzované obchodní domy. Jak to vnímáte vy?
Architekti jsou při navrhování často pod obrovským tlakem developera, podlehnou a vznikají tak uniformní obchodní domy mající špatnou formu. Obchodní centrum navíc stáhne silné hráče a vysídlí ulice. Domy pak chátrají a peníze, co by měly zůstat ve městě, odtékají k nadnárodním vlastníkům obchodních center. Je to i ekonomický problém. Kupní síla není tak velká, a když se podíváte, tak například Plaza je ze dvou třetin prázdná.

Předpokládám, že s tím ruku v ruce jde fenomén prázdných domů, kterých je v Liberci požehnaně, že?
V Liberci v 90. letech minulého století došlo k překotné a rychlé privatizaci objektů. Aktuálně tu máme pět hráčů, kteří vlastní řadu nemovitostí a nic se s nimi neděje. Domy jsou prázdné nebo v nich bydlí sociálně slabí či lidé na okraji společnosti. Je ohromně těžké ty objekty vykoupit. Stouply ceny nemovitostí, a navíc pak musíte ještě investovat peníze do rozsáhlých oprav. Vznikl na nich takzvaný vnitřní dluh a domy stále chátrají. Příkladem může být bývalá oblíbená restaurace U Džbánu, která by i v dnešní době mohla klidně plnit svou původní funkci. A těch domů je mnohem víc…

Co taková Rumunská ulice? Ta zrovna také na první pohled nelahodí oku…
Její problém spočívá ve špatném architektonickém navržení. Je úzká, proto působí temným dojmem. Komplikace je i to, že tam není kde parkovat, proto se do ní nájemníci nehrnou. Chybí zde sociální kontrola, podobně jako tomu je na Fügnerce. Ta pro mě představuje jedno z nejošklivějších míst v České republice. Špatně navrhované prostředí způsobuje i to, že přitahuje nekalé živly a nikomu na tom vlastně nezáleží, protože nemá vztah k danému místu. A korunu tomu nasadilo obchodní centrum Forum Liberec, které zde vyrostlo místo původního obchodního domu Ještěd.

Papírové náměstí a jeho blízké okolí.
Ostudy Liberce. Podívejte se, která místa kazí vzhled krajského města

Dotkl jste se bolestivého tématu pro Liberečany, bývalého obchodního domu Ještěd, který v roce 2009 zbourali. Jak jste to celé vnímal?
V tu dobu jsem byl v prváku na vysoké škole a mně ani mým spolužákům se to rozhodnutí nelíbilo. Věřím tomu, že kdyby přežil ještě deset let, byl by památkově chráněný. Rozhodnutí o demolici vnímám jako selhání spousty lidí z kulturního oboru. Kdyby nadále stál, přilákal by díky své originální podobě dobré značky.

Má město pod Ještědem architektonický potenciál?
V širším regionu není město, které by bylo takhle velké a mělo unikátní krajinnou polohu. To je ohromné plus. A mámě tu Ještěd. Karlu Hubáčkovi se podařilo vykousat díru v komunistickém marastu. Kopci dominuje architektonický skvost, na který musíme navázat. Cítím tu potenciál, který je potřeba rozhýbat, aby vznikaly boží věci a zábavné domy. Nyní to sklouzlo k průměrnosti a fádnosti. Doufám, že de brzy dostaneme do fáze, kdy bude architektura zase bavit.