„Kvůli přístupu do nádrže je zřizován sjezd pro mechanizaci do prostoru zátopy nádrže. V rámci přípravy ochranné jímky chránící staveniště před zatopením probíhají zemní práce v místech budoucího potrubí zajišťujícího převod vody z Harcovského potoka prostorem staveniště,“ informovala o dění Hana Bendová, mluvčí státního podniku Povodí Labe, pod jehož taktovkou se obnova uskutečňuje.

V nejbližší době budou pokračovat práce na dalším odtěžení předsypu, vysáknutí nánosů a postupném zřizovaní ochranné jímky. Na spodních výpustech bude instalováno nové technologické zařízení s vyšší, ale bezpečnou kapacitou odtoku, kterou je schopno pojmout koryto Harcovského potoka pod nádrží. „Hráz získá moderní vybavení pro obsluhu a provoz, například nové osvětlení, nové prvky pro automatický vodohospodářský a technicko – bezpečnostní dohled a kompletní opravy se dočká i elektroinstalace včetně řídicího systému,“ nastínila plány mluvčí. Cílem samotné obnovy je zajištění větší bezpečnosti vodního díla za povodní a zároveň navýšení retenčního objemu nádrže.

Cena? Téměř 400 milionů

Rekonstrukce postupuje podle plánu, časový i finanční harmonogram se podařilo v minulém roce splnit. Pokud se nevyskytnou nečekané překážky, k napuštění přehrady dojde během roku 2025. Oprava libereckého vodního díla se vyšplhala na necelých 388 milionů korun. „Bohužel se setkáváme s krádežemi kovového zábradlí vedoucího podél zátopy u penzionu Bílý Mlýn, které už není předmětem obnovy a má být ponecháno na místě v původním stavu,“ povzdychla si Bendová.

Liberečtí se tak budou muset letos obejít bez možnosti koupání v přehradě. K otužileckým aktivitám ji využíval třeba zpěvák liberecké opery Jiří Bartoloměj Sturz. Sám má k přehradě velmi vřelý vztah, chodívá okolo ní skoro denně a má rád pohledy od cesty přes hráz na ještědský masív a věžičku klášterního kostela. Podle něj je liberecká přehrada součástí duše města pod Ještědem. „Rekonstrukci a návrhy, které jsem viděl, vnímám jako jednoznačné pozitivum. Technický stav přehrady si to dlouho vyžadoval. Přehrada má z hlediska sportovního i kulturního vyžití velký potenciál, který zůstával dlouho ne zcela využit,“ podotkl.

Vypuštěná přehrada přesto láká nejen místní, kteří si neváhají fotit panoramata. Nejzajímavější fotky umisťuje Tomáš Janků na svůj web Liberec v minulosti a současnosti. Jemu osobně by se líbil návrat ke staré shořelé plovárně, ale samotné vyčištění určitě vítá. „K tomu, aby to byla zase o něco hezčí přehrada i snad s upraveným okolím, vede cesta bahnitá a špinavá. Snad bude finální výsledek nádherný,“ okomentoval dění Liberečan Jan Kouřil. Harcovská přehrada byla za dobu své existence vypuštěna pouze jednou. V roce 1986 došlo k vytěžení sedimentů z jejího dna.

K rekonstrukci se připojí i město Liberec, které má v plánu zrenovovat pláž, levý břeh přehrady a upravit nástupní místa do vody. Radní města Petr Židek předpokládá, že provázání stavebních činností města „na břehu“ a Povodí Labe „ve vodě“ bude probíhat bez problémů. Na pláži bude vyčleněn prostor s dětskými herními prvky, v celém okolí přehrady budou nové koše, lavičky a veřejné osvětlení. „Přehrada je „Zelené srdce“ Liberce a jsem moc rád, že začala její revitalizace. Pozitivním prvkem je docílení bezbariérovosti v místě přítoku Harcovského potoku do přehrady. Bude vytvořen úsek přemostění na ulici Zvolenskou a tato nová cesta bude umožňovat bezbariérové napojení až na pozemky Povodí Labe dole u přehrady,“ sdělil liberecký radní.

Liberecká přehrada Harcov vznikla jako první z pěti (původně jich mělo být šest, ale přehrada na Jeřici se nakonec nepostavila) přehrad v Jizerských horách. Důvodem jejich výstavby byly opakující se ničivé povodně, v případě Liberce pak padlo rozhodnutí o nutnosti stavby přehrady po povodni z 30. - 31. 7. 1897, největší, která kdy město postihla.

close Aktuální stav lesoparku u liberecké přehrady Harcov a některých částí cest u přehrady. info Zdroj: Deník/Freiwilligová Blanka zoom_in Liberecká přehrada Harcov Projektováním přehrad byl pověřen nejlepší evropský přehradář, profesor Otto Intze z Cách, který plány na stavbu předložil Vodnímu družstvu Liberec a veřejnosti 13. ledna 1901. Protože se jednalo o stavbu vůbec prvních tížných, zděných přehradních hrází v Evropě, vzbudil plán na jedné straně nadšení a na druhé obavy. A tak bylo úkolem denního tisku vysvětlit lidem, proč jsou betonové hráze lepší než sypané a že hráz vyklenutá proti vodě je pevnější než tehdy obvyklé rovné hráze.

Intzeho plán byl oficiálně odsouhlasen 4. března 1901 a stavba neprodleně začala. Na stavbě pracovaly „elektřinou poháněné stroje různých druhů“, činilo se zde 360 dělníků, barabů, většinou z Itálie, Chorvatska či Německa. Přípravné práce šly rychle, a tak 27. června 1903 byl za účasti stovek pozvaných hostů a přihlížejících Liberečanů položen základní kámen nejen liberecké, ale i ostatních jizerskohorských přehrad. Kolaudace proběhla v dubnu 1904.

Hráz je i s podzemními základy vysoká 20,5 metru a dlouhá 157 metrů, koruna se zvedá 13 metrů nad terén. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m3 vody.