Jak si stojí v konkurenci onkologických center a oddělení nemocnic celé republiky onkocentrum Krajské nemocnice v Liberci? Otázka, na kterou až doposud nebyla jasná odpověď. Díky novému celonárodnímu projektu I-COP, který dva roky zpracovával veškeré informace o onkologické léčbě v českých nemocnicích, je jasněji. Liberecké onkocentrum patří do lepšího průměru. U některých diagnóz rakovin je na tom pak ještě lépe.

Audit, který má jen 7 zemí světa

Projekt, na kterém pracoval ředitel Institutu biostatiky a analýzy Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Dušek, je podle jeho slov jedinečný. „Má ambici ve všech velkých onkocentrech republiky nastavit datový audit onkologické léčby. Jeho hlavním smyslem je postavit nový informační systém, který bude dlouhodobě udržitelný a umožní lékařům pracovat s ním. Informace v něm jsou komplexní. Obsahují jednak data z nemocnic, tak třeba i z Národního onkologického registru. Podobný audit má jen několik států na světě a v zemích Evropy je výjimkou," řekl Deníku Dušek.

Překvapení? Ne, zní z nemocnice

Podle přednosty onkocentra liberecké nemocnice Jiřího Bartoše není výsledek výzkumu až takovým překvapením. „Informace, které nám přinesl, jsem víceméně čekal. Jsem ale rád, že máme mezinárodně uznávanou autoritou potvrzeno, že patříme k lepšímu průměru. Protože onkocentra se rozvíjejí v celé republice," řekl Bartoš.

Co ho na průzkumu překvapilo, byla informace o velkém nárůstu počtu pacientů se zásadními diagnózami v letech 2007 2010. „Jde o ty největší zabijáky, rakoviny prsu, plic, tlustého střeva nebo konečníku. O čem to svědčí? Jednak o tom, že jejich počet obecně narůstá a pak také o tom, že v nás mají pacienti důvěru a častěji se nechávali léčit u nás," vysvětlil Bartoš.

Vysoká zátěž Libereckého kraje překvapila i zpracovatele projektu. „Já mám Liberecko zapsané jako malý region, ale při pohledu do čísel je ta onkologická zátěž stejná, jako ve velkých regionech," odtušil Dušek.

Varování: prevence je občas mizivá

Dat, která se dají vytáhnout z průzkumu a využít v praxi je moře. Jsou ale taková, která jsou alarmující. „Třeba informace, že na Semilsku je jen velmi malá prevence v oblasti rakoviny tlustého střeva a konečníku. Lidé tam nechodí na screening a v důsledku toho přijde 60% pacientů s touto diagnózou pozdě a ztrácí šanci na přežití," uvedl Dušek.

Podle něj je tohle právě případ informace, se kterou se dá pracovat, nabízí šanci na změnu stavu, osvětu a zlepšení prevence.

Projekt, do kterého se zapojily všechny nemocnice s onkologickým oddělením, hradí Evropská unie. Data bude shromažďovat i nadále.