Liberecká architektura Maršíka zaujala. Jednoho dne se rozhodl, že si sám pro sebe nakreslí obrázek východní strany ulice 8. března. Jedná se o klasicistní zástavbu, která byla součástí tiskárny bratří Stiepelů. „Po nakreslení domů mi došlo, že to vypadá jako obrázek z omalovánky,“ popsal prvotní impuls Michal Maršík s tím, že si vystačil s tužkou, papírem a počítačovým programem.

Rytíř Roland
Ochránce města Liberce a jeho městských práv, střeží ho od roku 1891 z vrcholu věže liberecké radnice.
Roku 1952 ho zde vystřídala na delší čas pěticípá hvězda a později zde sloužil český lev.
Na libereckou radnici se vrátil v roce 2005. Jedná seo kopii, originál je uchován v Severočeském muzeu.

Přestože občas něco namaluje buď pro sebe nebo ostatní, k této aktivitě vyloženě blízký vztah nemá. Vytvoření „Rolandovek“ tak byla pro něj nová zkušenost. Omalovánky obsahují jak známé liberecké stavby, jako je Ještěd, muzeum, radnice, oblastní galerie, tak i ty méně známé jako Šolcův a Sojkův dům. Nejvíce mu dal zabrat dům na rohu ulic Rumunská a Felberova, tzv. Zimmermanův palác.

„Musel jsem za každou cenu mít nakreslené jeho východní průčelí, ale z této strany jde dost špatně vidět. Nakonec se to podařilo,“ vylíčil Maršík. S výběrem liberecké architektury mu pomáhala dcera Jindřiška, s tvorbou začal koncem loňského léta.

Součástí omalovánek je u jednotlivých obrázků i stručný popisek. Původní vize autora ovšem byla trochu jiná. Maršík měl představu, že každá stavba zabere celou dvoustranu. Na jedné Roland představující a dopodrobna popisující stavbu z protilehlé stánky. „To jsem kvůli velkému množství liberecké architektury brzy zavrhl. Krátký popis je vždy dole pod obrázkem. Samozřejmě jsem Rolanda nechal, jen není u každé stavby,“ podotkl tvůrce.

Pokračování nebude

Plán vytvořit nějakou postavu, která by omalovánkami provázela, měl od začátku. V hlavě mu rezonoval i nápad na trpaslíka pod Ještědem. Nakonec mu „trn“ z paty vytrhla opět jeho dcera, která navrhla rytíře Rolanda, o kterém se učila ve škole. „Přestože se do Rolandových omalovánek nevešlo všechno, co jsem chtěl, pokračování v plánu nemám,“ poznamenal autor. Podle něj lze najít jedinečnou a originální architekturu napříč republikou. Liberec není výjimkou, stojí tu skvělé stavby. „Těch oblíbených mám hodně, ale staveb, co v oblibě nemám, je bohužel taky mnoho,“ řekl Maršík. Omalovánky jsou zatím k dostání přímo u něj za sto korun, v blízké budoucnosti se objeví i na pultech knihkupectví.

V minulosti mu vyšla i kniha Liberecká pohřebiště, která se dočkala třídílného dokumentu. „První dva díly už jsou k vidění, třetí stále čeká na své dokončení,“ upřesnil Maršík.

Libereckou architekturou se nedávno inspiroval i ilustrátor Roland Havran. Ten dokončuje papírový model bývalého obchodního domu Ještěd, jehož demolice proběhla před dvanácti lety. Rád by vypustil model do světa v důstojném balení v průběhu letošního léta. Stavitelé se mohou těšit „stavebnicové“ pojetí celého modelu, se kterým jim pomůže barevně odlišený návod.

Omalovánky zahrnují na několik desítek staveb včetně Ještědu, který si mohou zájemci domalovat sami. Jedná se o kombinaci více i méně známých skvostů, například o Šolcův dům, Liberecký zámek, roubenku, Valdštejnské domky, kostel sv. Jana Nepomuckého v Janově Dole, kostel Nalezení svatého Kříže, pozdně barokní dům na Rámovém vršku, dům U Zlatého beránka, Bergerův dům, Appeltův dům, Sojkův dům, dům U Zeleného stromu, dům U Pelikána, kostel svatého Antonína Velikého, dům č.p. 118/III v Barvířské ulici, Klingerův dům, budova arciděkanství, vila v Masarykově ulici, kostel sv. Vincence z Paoly, Liebiegův zámeček, Divadlo F. X. Šaldy, Anenský dvůr, sídlo České pošty (dříve poštovní úřad), Česká spořitelna, činžovní dům v Mariánské ulici, Lokomotiva (tělocvična), kostel Božského srdce Páně, radnice, novorenesanční dvojdům v Rumunské ulici, Zimmermannův palác, Severočeské muzeum, památník obětem šoa, budova obchodní komory (dnes dětská poliklinika), Oblastní galerie Liberec-Lázně, Základní škola U Školy v Horním Růžodole, Liebiegova vila, hotel Praha, přehrada, kostel sv. Máří Magdalény, budova ČSOB (dříve rakouský úvěrový úřad), vila Otto Goltze, obytný dům pro firmu Möldner a spol., krematorium, bývalé kino Lípa, náměstí Pod Branou, polyfunkční věžový dům, Strossova vila, budova B Technické univerzity v Liberci, palác Adria, palác Nisa, funkcionalistická budova, kde dříve sídlila společnost Baťa.