„Ženy jsou na prsa háklivé, ale jedinými, kdo jim na ně sahají, jsou chlapi. Ženy to moc nedělají a přitom by to bylo vždy jednou za čas potřeba, byť můžou mít strach z toho, že si něco nahmatají," přiblížila Olga Lounová jeden z důvodů, proč kývla na nabídku a zapojila se do osvětové kampaně Ruce na prsa.

Rodačka z Liberce se stala jednou z prvních žen, které v krajském městě prošly odbornou instruktáží. „Na speciálním fantomu si vyzkoušela nejen, jak se samovyšetření prsu provádí, ale také jak pozná, když se v prsu nachází něco, co tam nepatří," uvedla Kateřina Martykánová, obecně prospěšná společnost Dialog Jessenius, jež s kampaní objíždí postupně celou zemi.

Rakovina prsu je u nás v současné době nejčastějším zhoubným onemocněním žen. V ČR žije 72 000 žen s touto diagnózou a každý rok jich přibude skoro 7000.

„Úspěšnost léčby je přitom při včasné diagnóze daleko lepší a léčba méně zatěžující," řekla přední česká onkoložka Petra Tesařová. A dodala: „Stačí opravdu málo, aby se běžnou a pravidelnou součástí péče o naše tělo stalo každý měsíc samovyšetření prsů, které může zachránit život."

Mamograf

Olga Lounová v rozhovoru pro Deník přiznala, že chodí pravidelně na mamografické vyšetření, proto samovyšetření ňader dosud víceméně zanedbávala. „Kdysi jsem měla úraz z volejbalu, dostala jsem loktem do prsu, takže jednou za dva roky podstupuji právě mamograf."

Rozsáhlá kanadská studie ovšem nově zpochybňuje význam mamografického vyšetření. Studie náhodným způsobem vybírala Kanaďanky, které pak pravidelně podstupovaly mamografická vyšetření, vyšetření prsu v ordinaci, nebo si je prováděly samy. Výzkumníci chtěli zjistit, zda je výhoda v tom, když se rakovina prsu zjistí ve fázi, kdy je nádor tak malý, že se nedá ani nahmatat. Došli ale k záporné odpovědi.

„Zpochybňování screeningu není nic nového. Řada studií naopak ukázala jeho prospěšnost. V zemích, kde běží, stoupl výrazně záchyt rakoviny v časných stádiích. Příkladem je i ČR," řekl Vladimír Dvořák z odborné gynekologické a porodnické společnosti.