O pozemky, lesy a nemovitosti včetně zámku Hrubý Rohozec, jejichž hodnotu odborníci odhadli na tři miliardy korun, se rodina soudila dlouhých sedmadvacet let. Kastelán zámku Jiří Holub přijal včerejší verdikt soudu s úlevou: „Sedmadvacet let bylo dlouhých i pro zámek samotný, protože stát logicky, v očekávání tohoto rozhodnutí, nechtěl investovat do větších oprav. V podstatě se celé ty roky řešily jenom havarijní situace. A přichází čas, kdy už nelze odkládat zpevnění a zabezpečení praskající skály pod zámkem.“

PRO VEŘEJNOST
Zámek Hrubý Rohozec je přístupný veřejnosti a Jiří Holub předpokládá, že to tak zůstane i ve vlastnictví rodiny Walderodů. „Několikrát jsem v posledních letech tady na zámku mluvil s paní Johannou Kammerlanderovou, vdovou po Karlovi des Fours Walderode. Vždy zdůrazňovala, že v tom dlouhém soudním sporu jí šlo především o očištění jména jejího manžela, který byl v jeho průběhu mimo jiné falešně obviňován z kolaborace s nacisty,“ dodává kastelán zámku Hrubý Rohozec Jiří Holub.

V nárokované restituci nejde jen o zámek, ale také další pozemky na Semilsku, a také na Jablonecku. Přímo na Turnovsku je majetek v Daliměřicích, průmyslové zóně Vesec i v Dolánkách.

„Budeme se odvolávat k Nejvyššímu soudu. Je to poměrně hodně pozemků a je třeba se bránit. Jsem starosta města Turnova a hájím zájmy města. Mrzí mě, že se soud táhl 27 let a vypovídací schopnost svědectví není po letech tak vysoká. Myslím, že není správné vydat rozsudek po tolika letech, protože to poškozuje obě strany,“ reagoval na rozsudek soudu starosta Turnova Tomáš Hocke.

Rod Walderode se majetku domáhá od roku 1992. O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech takzvaným mezitímním rozsudkem.

Věc se tak vrátí semilskému soudu, který bude projednávat vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1400. "Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni," řekl mluvčí soudu Jan Kulhánek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která včera u soudu byla. "Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít," řekla po jednání novinářům.

Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk upozornil, že vlastní vydání majetku je daleko a soudní jednání o vydávání jednotlivých komodit potrvají nejméně dva až tři roky. Očekává, že protistrany budou podávat odvolání, případně i dovolání, i když to podle něj bude zbytečné.

Advokát Národního památkového ústavu Josef Macek se domnívá, že pro dovolání proti dnešnímu rozsudku důvod je, protože Walderode nesplnil všechny podmínky, aby mohl být oprávněnou osobou. Podle Macka se soud nevypořádal s tím, že po navrácení občanství v roce 1947 Walderode o vrácení majetku nepožádal.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.

Krajský soud dnes konstatoval, že okresní soud se s důkazy vypořádal správně. "O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb," řekl předseda senátu Jan Rutsch.

Zabraný majetek Walderode po roce 1947 nestihl získat zpět, v únoru 1948 po komunistickém puči emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého rodového majetku.

Vzápětí se ale objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že Karel des Fours Walderode se neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.

Podle odpůrců vydání majetku byl Walderode ve wehrmachtu, požádal o říšskoněmecké občanství, patřil mezi členy Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a měl řídící funkci v brněnské Zbrojovce.