Pro letošní ročník si připravili novinku. K tradičním taškám mohou lidí připojit i jiné pletené či háčkované výrobky. Darovat lze do benefice sukně, chňapky, čepice, ponožky a další textilní výrobky. Všechny výtvory budou následně vystaveny v prostorách Oblastní galerie Liberec.

Ušij tašku a zaměstnej člověka, tak zní motto devátého ročníku Kašparova taškaření.

Kašparovo taškaření letos proběhne v sobotu 26. listopadu a výtěžek z prodeje pomůže dofinancovat služby, které pomáhají lidem znevýhodněným na trhu práce. „Lidem, kteří k nám přicházejí ve složité situaci, umožňujeme nadechnout se ke změně. Nasloucháme, radíme, podporujeme, doprovázíme, školíme, předáváme zkušenosti, píšeme reference, ve firmách argumentujeme ve prospěch motivovaných připravených lidí,“ informovala pracovní poradkyně Simona Zemanová.

Několik úrovní pomoci

Centrum Kašpar vzniklo před šestnácti lety a od začátku pomáhalo lidem, kteří se na trhu práce staví na vlastní nohy. Buď hledají zaměstnání, nebo se do práce vrací po delší pauze, mění svou profesní dráhu, nebo se jim změní životní situace. Tito lidé pak nově musí zvládat souběh práce a zdravotního omezení či třeba péči o někoho blízkého.

Zájemci mohou ušít nejen tašku a přinést ji osobně nebo zaslat na adresu:
Centrum Kašpar, Kašparova 73, 463 12 Liberec 25

Pomoc má několik úrovní. Díky projektům financovaným z Evropského sociálního fondu může centrum bezplatně pomáhat určitým skupinám lidí. „Jsou ale i další lidé, mimo donorem definovaných skupin, kteří potřebují pomoc. Na služby pro tyto lidi získáváme finanční prostředky od dárců, ať už firemních či individuálních a také pomocí naší tradiční benefice Ušij tašku a zaměstnej člověka,“ řekla Petra Hottmarová z Centra Kašpar.

Benefiční koncert na podporu Českého Švýcarska.
Benefiční koncert na podporu Českého Švýcarska vynesl téměř 80 tisíc korun

Poradkyně a mentorky se tak snaží rozplést složité situace klientů a za pomoci různých metod jim najít ideální pracovní místo. Na vlastní kůži to poznala i Jana, která byla propuštěna po zániku firmy, kde řadu let pracovala. Nevěděla, jak se prezentovat, kde hledat práci. Navíc získala pocit, že nemá zaměstnavatelům co nabídnout.

„I její příběh skončil dobře. Cesta k dobré práci nebyla jednoduchá, ale i díky rekvalifikačnímu kurzu získala zaměstnání, v kterém se cítí dobře, kde může uplatnit své zkušenosti a práci sladit se svým soukromým životem a zdravotním stavem,“ dodala Hottmarová.