Ministerstvo životního prostředí totiž přehodnotilo po letech postoj a rozhodlo, že od roku 2010 nebude bránit výstavbě nových spaloven tohoto odpadu. Dosud jich je v republice jen tři – v Brně, v Praze a v Liberci. Vyrostou teď s požehnáním ministerstva a potažmo Evropské unie další? Ekologové mají výhrady.

Také úředníci se přiklánějí k tomu, že nelze donekonečna ukládat do skládek přes 90 procent komunálních odpadů produkovaných v kraji, zvlášť když náklady nesou sama města. Řadu let se za odpad například neplatí v Teplicích, od roku 2007 se poplatky nevybírají také v Mostě a od ledna se zrušily v Děčíně.

Je tedy spalování tou pravou cestou, jak se zbavit narůstajících hromad odpadů?

„Urgentně potřebujeme zařízení pro energetické využití odpadů. Zbytkový komunální odpad, který je využit ve spalovně, je schopen vyrobit nezanedbatelné množství tepla a elektrické energie, a tím se omezí výroba v jiných zdrojích, v převážné většině spalujících fosilní paliva,“ říká ředitel jediné soukromé spalovny v ČR Pavel Bernát, kterou provozuje společnost Termizo v Liberci.

Rozhodnutí vítám

„Jako občan proto rozhodnutí ministerstva velmi vítám. Samozřejmě s výstavbou nových spaloven je spojená i možnost zaměstnání pro lidi v Ústeckém kraji. Potřebujeme je i proto, abychom splnili své závazky vůči EU, jinak nám po roce 2011 hrozí nezanedbatelné sankce. Jako provozovatel tohoto zařízení se konkurence neobávám. Zařízení se logicky projektují pro potřeby regionu, které zařízení bude obsluhovat. A v ČR zatím ve většině regionů toto zařízení zcela chybí,“ dodal ředitel spalovny v Liberci.

„Právě spalovna v Liberci dlouhodobě usiluje o dovoz odpadů z Německa. Stavba dalších komerčních spaloven tlak na dovoz odpadů z bohatších zemí nevyhnutelně zvýší, což považujeme za velký možný problém,“ upozorňuje Jan Rovensky z organizace Greenpeace.

„Navíc spálení odpadů, neznamená, že z nich nic nezůstane. Vzniká popel a škvára, až 30% z původní hmotnosti. Popílek je vysoce toxický, ze 100 tun spáleného odpadu vznikne zhruba 5 tun. Ten se pak stejně musí ukládat na skládkách nebezpečného odpadu. Navíc jsou spalovny zdrojem imisí i dalších nebezpečných látek - oxidů dusíku, síry, uhlovodíků, prachových částic, těžkých kovů atd.,“ vypočítává další negativní dopady výstavby spalovny Jan Freidinger z organizace Greenpeace.

„A především v Ústeckém kraji, kde je již současná imisní koncentrace hraniční, nebo dokonce přesahuje platné limity, je podle nás nepřípustné stavět další zdroje znečištění, ohrožující zdraví lidí,“ dodává ekolog. „Že je energie vyrobená spálením odpadů „čistá“, je samozřejmě nesmysl. Pokud jde o emise toxických uhlovodíků nebo skleníkových plynů, jsou spalovny ještě horším zdrojem znečištění, než uhelné elektrárny,“ přidává Jan Rovensky.

„Podle našich testů jsou vyčištěné spaliny ze spalovny komunálních odpadů v mnoha ohledech lepší než spaliny ze spalování plynu. Proto se všechny vyspělé státy světa vydaly touto cestou, a jsem rád že ČR půjde také tudy,“ brání spalovny Pavel Bernát.

Recyklace chrání životní prostředí

„Rozhodně ani skládkování, ani spalování není ideální cestou,“ zhodnotil Freidinger. „Spalováním odpadu na úkor jejich recyklace přicházíme o cenné suroviny, které se musí někde vytěžit či vypěstovat. Například pálením plastů ze získá 3 až 5 krát menší množství energie, než je třeba k jejich výrobě. Tudíž fosilní paliva jako uhlí se moc nešetří, ba naopak,“ upozorňuje ekolog.