„Naše současné zařízení pro držení slonů není zastaralé pouze morálně, ale také technicky, tudíž není možné v případě úhynu slona odvézt tělo celé – je nutné odstranit jej z pavilonu po částech,“ potvrdil Deníku hlavní zoolog Luboš Melichar.

Gaurí byla ještě předtím na místě skonu pitvána, aby se stanovila či ověřila příčina klinicky projevených onemocnění či úhynu a zároveň vyloučila možnost případné infekce, jež by mohla mít důsledky pro jedince žijící ve stejné či dalších expozicích.

Pitvu provedl patolog za asistence stálého veterinárního dozoru zoo a za dozoru Krajské veterinární správy. Tělesné ostatky Gaurí skončily v mimoňské asanační firmě SAP. Ta veškeré živočišné zbytky rozemele a tepelně upraví na masokostní kaši. S tou se nadále nakládá jako s odpadem – je spálena.

Přestože Gaurí zemřela, zoo si z ní nechala vypreparovat lebku a hrudní i pánevní končetinu. Přesně jako u africké slonice Tany, která v zoo uhynula před 10 lety. Preparáty podle Melichara poslouží vlastnímu depozitáři. „Pokud se nám podaří v budoucnu zrealizovat stavbu nového slonince, můžeme na skutečných preparátech ukázat lebeční rozdíly mezi africkým a indickým slonem formou například stálého vystavování,“ poznamenal zoolog.

Každé zvíře, které projde branami zoo je zaneseno do evidence, kde se o jeho přítomnosti a pohybech vedou podrobné záznamy. „Jedná se o standardní postup vyžadovaný jednak Unií českých a slovenských ZOO a Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií a zejména potom samotným provozem, kdy se s podobnými daty pracuje téměř každodenně. Nutno podotknout, že v elektronické podobě je zmíněná databáze vedena asi od devadesátých let, období předtím je zdokumentováno v knižních archivech,“ dodal Luboš Melichar.