I když kromě nahlášených osob, může být v plamenech ještě někdo další, větší průzkum už slábnoucí proud z hadice neumožňuje…

I tento kritický scénář je pravděpodobný. A to v případě, že hasičským sborům začnou ubývat jejich členové, jak se v současnosti už děje.

Smrtící dopad na jistoty

„V Liberci zvažují odchod nejméně dva až tři lidé, z nichž jeden už výpověď podal. V Jablonci se pak chystá odejít dokonce pět členů sboru a další přemýšlejí podobně,“ uvádí výrazně znepokojující fakta a čísla jeden z příslušníků hasičského sboru v libereckém regionu, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován.

Příčinou odchodu jsou podle něho existenční důvody, které na základě vládního nařízení zapříčinilo výrazné snížení platů státních zaměstnanců. „U některých z nás se pohybuje i v rozmezí 4 500 – 6000,- korun,“ dodává. „Tady už nejde ani o nějaké snížení životního standardu. Tahle situace je skoro smrtící pro ty z nás, kteří mají rodiny s dětmi, manželku na mateřské nebo třeba hypotéku. Mnoho z nich opravdu nemá na výběr, ani kdyby se všichni pokusili výrazně uskrovnit. Ano, hasič je poslání, ale pokud neuživíte rodinu, těžko ho můžete plnit.“

Podle našeho hasiče tkví největší obava jeho kolegů v tom, že snížení postihlo jejich tarif – pevný základ platu. Tím ztratili jistotu, kolik vlastně nakonec mohou mít na výplatní pásce, protože… „Pohyblivá částka nebo osobní odměny či příplatky se samozřejmě vyplatit mohou, ale také nemusí.“

Neleží ani neběží. Maká a vzdělává se

V minulosti se z nadsazenou oblibou říkávalo hasič buď běží nebo leží. Část veřejnosti má dnes proto mylnou představu, že pokud zrovna někde nehoří, člen sboru se kdesi na posádce věnuje tomu druhému. Tak tomu ale samozřejmě není.

Během svojí 24hodinové služby zůstává hasič nejenom nepřetržitě ve střehu – dovolit si třeba jen zdřímnout ho nesmí ani napadnout, ale průběžně se po celý den věnuje řadě činností, Už od první minuty, kdy vstoupí do práce, se členové sboru podrobují fyzické přípravě a výcviku, absolvují školení, věnují se údržbě materiálu, vozového parku a techniky, ale na konci šichty také úklidu, který si zastávají sami. „Máte pouze dvě přestávky - na oběd a mezi půl šestou a půl sedmou večer.“

Ještě mnohem širší je pak škála jejich činností, kterou provozují v terénu. Jsou to nejenom požáry, ale veškeré zásahy, při nichž hrozí nějaké technické nebezpečí jako dopravní nehody, záchrana osob z velkých výšek či těžce přístupných hloubek, chemické havárie, záchrana tonoucích v ledu nebo vyprošťování z výtahů. Hasiči také musí pravidelně podstupovat odborná zdravotní školení a sebevzdělávací kurzy, zejména při práci se zdravotní i hasičskou technikou, která se prakticky každý rok stále zdokonaluje.

Půjde o zdraví nebo i o život?

V současnosti se ale situace vyhrocuje natolik, že pokud by se případný hromadný odchod hasičů potvrdil, jejich bdělost by byla sama o sobě nedostačující. „Na zásahy vždy vyjíždí předepsaný počet vozů – obvykle dvě cisterny, větší a menší, a vozy s výškovou a vyprošťovací technikou.

„S úbytkem lidí si budou muset sbory z oblastních center vypomáhat, v důsledku čehož může u příjezdu vzniknout prodleva. Pokud se navíc přihodí, že budou v krátkém rozmezí nahlášeny dva podobné výjezdy s vyprošťovací a výškovou technikou – pak může u nehody chybět první z nich a u požáru výškového domu zase druhá,“ popisuje náš kontakt. Rizika, která z toho pramení, zejména pokud by došlo k požáru v panelovém domě, si asi každý vyvodí sám.

Kam vlastně hasiči zamíří?

Pokud se hasiči k odchodu začnou rozhodovat, budou muset vážit pečlivě. Na rozdíl od lékařů, nemohou ve svém oboru na odchod do zahraničí ani pomyslet, a nejenom v důsledku jazykové bariéry. „Profesní pravidla a systém práce se na západ od nás, nemluvě o Spojených státech, výrazně liší. Museli bychom tam vlastně začínat úplně od začátku.“ Hasiči tak budou muset co nejvíce vytěžit ze svojí univerzálnosti. „Jsou dobří technici, zdatní po fyzické stránce, skvělí řidiči, orientují se v informačních technologiích.

Někteří jsou ochotni smířit se i s prací v továrně, kde za nynějších podmínek vidí větší šance na kariérní postup než ve svojí profesi. A hlavně mají jistotu pevného platu. Bohužel tak uvažuji i ti mladí, kteří k nám původně přicházeli s nadšením a iluzemi,“ zamýšlí se náš hasič a závěrem dodává: „Je zřejmé, že o tom, kolik z nás nakonec svoji posádku definitivně opustí, rozhodne pohled na první nově upravený platový výměr.“