Kromě nejasnosti ve zdravotnické reformě chtějí odboráři protestovat také proti chystané úpravě Zákoníku práce, která má zpřísnit režim na nemocenské.
„Ten už je přísnější teď, pokud zaměstnavatel nezastihne během kontroly svého zaměstnance doma, hrozí nemocnému například až dvacet tisíc korun pokuty. Od ledna příštího roku už to ale podle návrhu ministra Drábka může být důvodem k výpovědi,“ vysvětlil Milan Šubrt.

Dodal, že v rámci pracovně právních vztahů by mohl být tento nástroj zneužíván vůči nepohodlným zaměstnancům. „Myslím, že zaměstnavatelé tak dostanou do ruky velmi tvrdý nástroj. V praxi to povede nejen ke zdlouhavým soudním přím, protože často půjde o tvrzení proti tvrzení, ve hře mohou být i fingovaní svědci, ale také k ještě většímu strachu lidí, že kvůli nemoci přijdou o práci. Už teď si raději místo nemocenské vybírají dovolenou,“ popisuje Šubrt. Proti tomu se ale ohrazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost hradit nemocnému první tři týdny nemocenské, měl by tuto kompetenci mít,“ zdůvodňuje ministr Jaroslav Drábek prostřednictvím mluvčí úřadu Viktorie Plívové.

Podle ní je úprava namířena proti lidem, kteří opakovaně a hrubým způsobem nemocenskou zneužívají. Například prokazatelně melouchaří. Šéf krajských odborů zároveň vysvětlil poněkud nejasnou úlohu odborových svazů v protestu proti zdravotnické reformě, která se netýká pouze zaměstnanců.
„To je sice pravda, ale naši lidé se na nás na pracovišti často obracejí s dotazy, co vlastně budou standardy a co nadstandardy. Reforma má začít platit od ledna a zatím jim nikdo nic pořádně nevysvětlil,“ říká Milan Šubrt, podle něhož jsou odbory pro zaměstnané lidi často jediným nástrojem, jak vyjádřit svou nespokojenost.