Křížovou cestu od sochaře Michala Moravce si lidé pravděpodobně pamatují z jiného místa: před několika lety lemovala stezku k nedalekému hradu Grabštejn. Postavená ale byla bez povolení i archeologického průzkumu a podle památkářů se tam nehodila, Vele tak dostal pokutu a cesta musela pryč. Následně stála před pečovatelským domem v Chotyni, včera pak změnila místo potřetí.

Ve Václavicích totiž před časem odhalili základy bývalého kostela svatého Jakuba, zbořeného v roce 1976. Archeologický průzkum pak objevil také základy původního kostela z dob středověku a další dobové artefakty. Podle Josefa Horinky, starosty Hrádku nad Nisou, pod které Václavice spadají, tak umístění křížové cesty na tomto místě skloubí jak minulost, tak současnost.

„Myslím, že to zde spolu může fungovat jako zajímavé setkávací místo pro potěchu oka, kde každý může vidět, kde kostel kdysi stával a k tomu jako třešničku na dortu ty novodobé stély,“ řekl starosta.

Křížová cesta, nazvaná jako Stezka smíření, patří zmíněnému opernímu pěvci Luďku Velemu, který na hradě Grabštejn léta pořádal benefiční koncerty a pomáhal s jeho opravou. „S tím, že nevede na Grabštejn, už jsem se smířil,“ uvedl Vele. Podle svých slov byl ale jeden čas tak „namíchnutý“, že přemýšlel o jejím přesunutí do Švýcarska.

„Procházel jsem si tam cestu Viléma Tella zakončenou překrásnou kaplí. Mluvil jsem s několika lidmi, kteří říkali, že by s tím starosta nejspíše neměl problém,“ zavzpomínal Vele. Nakonec si ale uvědomil, že cesta je určená pro zdejší lokalitu.

S novým umístěním je prý spokojen. „Skoro v každém kostele křížová cesta je a tady už také bude. Paní starostka je trošku zklamaná, že se stezka přemístila z Chotyně. Řekl jsem jí ale, že jsem přesvědčený, že by tady mohla fungovat,“ dodal bývalý sólista Opery Národního divadla.

Lidé si čtrnáct kamenných stél budou moci prohlédnout například už 27. července, kdy se tu bude konat tradiční Svatojakubská pouť, areál je ale veřejně přístupný i normálně. Křížová cesta navíc není poslední úpravou, kterou tu město chystá. „Celé to tu plánujeme zatravnit, bavíme se také o tom, že bychom znovu na místo, kde dřív stával, vrátili kříž. Také bychom chtěli symbolicky vztyčit oltář, ne v původní, ale v nějaké novodobé podobě,“ popsal starosta Horinka.

Archeologové podle něj na místě kromě pozůstatků kostelů objevili například mince ze sedmnáctého století nebo kosterní ostatky. „Minimálně jednu z koster bychom chtěli podrobit genetickému zkoumání,“ nastínil Horinka.