Radek Dobrovolný není jediný, koho projíždějící auta trápí. Petici proti nadměrné hlučnosti teď podepsalo dalších 80 lidí. „V petici nemáme konkrétní požadavek, nejde nám jen o nějakou jednu protihlukovou stěnu,“ vysvětlil Pavel Tesař, který stojí v čele petičního výboru. Jde jim zejména o to, aby se jejich problému někdo věnoval a pomohl jim. Petici teď plánují adresovat Libereckému kraji, Ředitelství silnic a dálnic a Krajské hygienické stanici.

Krajští hygienici zde podle jejich mluvčí Zuzany Balašové prováděli měření hluku naposledy v loňském roce. „Výsledky 24 hodin měření prokázaly dodržení hygienického limitu hluku z provozu v denní i v noční době. Další měření hluku zatím neplánujeme,“ uvedla. A dobrou zprávu pro místní nemá ani mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. „Ředitelství nemá v tomto případě možnost financovat protihluková opatření,“ konstatovala.

Výsledky zmíněného měření v Paceřicích znají, spokojeni s ním ale úplně nejsou. Měření se totiž provádělo jen na jediném místě v obci. „Naměřila se tu podobná hlučnost jako před devíti lety, průjezdy se ale navýšily,“ poukázal starosta Paceřic Václav Sodomka. Podle celorepublikového sčítání dopravy tudy v roce 2016 denně projelo 28 600 vozidel. Oproti roku 2010 jde zhruba o osmitisícový nárůst.

Starosta dokonce připouští, že pokud by neochota úřadů trvala, obec by si byla ochotná sama zajistit oponentní měření. „Jsme schopni do nezávislého měření zainvestovat, vyšlo by zhruba na 50 tisíc korun,“ nastínil starosta.

Petiční výbor by však kromě měření nejvíce uvítal, kdyby do obce dorazil odborník, který by situaci posoudil a pomohl ji vyřešit komplexně. „Variant může být více, nemusí jít jen o protihlukové stěny. Odborník by mohl navrhnout například vhodnou výsadbu, která by zátěž snížila,“ připomněl Tesař z petičního výboru.

Zároveň připustil, že ne všechna řešení jsou realizovatelná nebo by se finančně vyplatila. „Tichý asfalt nám sem asi nedají a snížení rychlosti by asi nemělo význam,“ dodal.

Zástupci obce a petičního výboru by teď rádi iniciovali schůzku s hejtmanem, kterého chtějí požádat o pomoc. Libereckému kraji ale silnice nepatří, a nemá tak na řešení situace přímý vliv. „Kraj má pro ochranu zdraví lidí v okolních nemovitostech omezené možnosti. Nařizovat něco nového u stavby, která je postavena a užívána podle povolení, je velmi složité a specifické,“ upozornil krajský mluvčí Filip Trdla.