„Co je tohle za sebranku, kaprále? S tímhle chcete bojovat? Tady budou padat hlavy!" Inspekce rekrutů do vojsk Albrechta z Valdštejna nedopadla zrovna nejlépe. Ale diváci se baví. „Líbí se mi, jak mají všechno do detailu propracované, od oblečení až po zbraně i vojenské ležení. Opravdu si tady připadáme, jak za Valdštejnových dob," popsal své dojmy z Valdštejnských slavností Petr Chvojka, který do Frýdlantu přijel i s rodinou z Jaroměře.

A přespolních byla mezi diváky po celý víkend spousta, často byla slyšet i němčina a polština. „Jsem tu poprvé a úplně mě to ohromilo. Pořád je na co se dívat, program je nabitý, žádná prodleva, to je úžasné," přidal se i Jan Kraus z Plzně.

HLAVNÍ PRŮVOD SE BLÍŽÍ KE KAMENI

Aby všechno běželo po tři dny jako na drátkách ale není žádná legrace. „Hlavní průvod už se blíží ke kameni, slyšíš mě? Můžeme na náměstí?," volá do vysílačky průvodce šestisethlavého krojovaného průvodu s pochodněmi, který zakončuje sobotní večer. „Všechno děláme de facto na koleni, je nás asi patnáct, je to poctivá dřina. Dělat Slavnosti růže v Krumlově, kde na vás na každém roku dýchá středověk a město je pořád plné turistů, je něco jiného, než na malém městě s malým náměstím, kam máte vměstnat 20 30 tisíc lidí. O to je to těžší, ale také zajímavější," říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

„Když jsem v roce 2009 do toho nastoupil, styděl jsem se někam vlézt a chtít po sponzorech peníze. Teď už se to zlepšilo, máme spoustu příznivců a nadšenců," dodává.

OŽIVLÁ HISTORIE

Mezi početnými stánky se prodírá vysoce urozená paní s perlovou čelenkou a v krajkovaném kostýmu a tlačí moderní kočárek. „Mám tu někde i snachu a syna. Jsme místní, nechali jsme si ušít tyhle šaty, protože nám přišlo hloupé chodit při Valdštejnských slavnostech v džínách," svěřuje se než ji pohltí dav korzujících.

„Tohle je náš cíl. Aby si to lidi odsud vzali za své. Například na Valdštejnských slavnostech v Altdorfu u Norimberka, chodí v kostýmech celé město, všichni tím žijí. Připomínat si vlastní historii, to je to, co chceme i našimi slavnostmi vyzdvihnout," vysvětluje Miroslav Kněbort, toho času představitel vévody Albrechta z Valdštejna, který letos při bitvě velel více než šesti stovkám vojáků.

VÝSTŘEL 2KRÁT ZA MINUTU

„Například z téhle muškety se zápalným zámkem se dá vystřeli 2krát za minutu. Pro vojevůdce bylo tehdy nejdůležitější soupeře vymanévrovat než jít do přímého střetu. Jedna armáda čítala tehdy 20 tisíc mužů v poli. Celé tohle udržet v chodu, aby se udržel tvar a plnily příkazy, nebylo jednoduché. Vojáci byli placeni z peněz velitelů, tudíž ztráta regimentu znamenala i přijít na mizinu," odhaluje zákulisí tehdejších bojů Vladislav Rytíř z Battlers Dragone Regiment.

U stánku s bramboráky je mezitím dlouhá fronta. „Dneska jsme udělali přes tisíc bramboráků. Lidí je spousta, počasí naštěstí vyšlo, takže spokojenost," utírá si nad rozpálenou pánví zpocené čelo jeden z prodejců.