Spolek Obraz - Obránci zvířat provedl v pobočkách devíti obchodních řetězců po celé republice průzkum zaměřený na kvalitu nabízeného masa. V Libereckém kraji byly testovány například Albert v libereckém obchodním centru Nisa, Kaufland v ulici Dr. Milady Horákové v Liberci či jablonecký Lidl. Ve všech prodejnách odhalili aktivisté nemoc bílých vláken na mase, která má být rozpoznatelná podle bílých tukových pruhů na mase, které jsou viditelné pouhým okem.

Tuková vlákna se tvoří u přešlechtěných kuřat kvůli extrémně rychlému růstu místo svaloviny. Maso s bílými pruhy ztrácí svoje výživové hodnoty, obsahuje o 224 %více tuku, o 10 % více kolagenu a o 9 % méně bílkovin. Obránci zvířat upozorňují, že kvalita masa jde v tomhle ohledu ruku v ruce s utrpením zvířat. „Supermarkety nabízí svým zákazníkům maso z přešlechtěných a nemocných kuřat. Tato plemena jsou vyšlechtěna k co největšímu a nejrychlejšímu růstu, až jim místo svalů roste tuk. Jejich život je krátký a plný utrpení. Nepřirozená rychlost růstu si vybírá krutou daň ve formě nejrůznějších zdravotních problémů a nemocí, včetně nemoci bílých vláken, se kterou se v supermarketech zákazníci setkávají naprosto běžně,“ informoval Radim Trojan, koordinátor kampaně Rychlokuřata ze spolku Obraz.

Liberecké výstavní trhy se v době své největší slávy staly fenoménem, na nějž se každoročně sjížděly tisíce návštěvníků.
Fenomén, který čeká na restart. Aneb vzestup a pád Libereckých výstavních trhů

Proti závěrům kampaně, jejíž výsledky zveřejnil spolek na www.nemocnataliri.cz, se vyslovila Agrární komora České republiky. Má šířit zavádějící informace, které nejsou podložené vědeckými argumenty. „Za jmenovanými průzkumy, které měly odhalit 96 % balení kuřecích prsou privátních značek údajně zasažených nemocí bílých vláken, nestojí univerzity či jiné vědecké instituce, ale pouze aktivisté ze spolku Obraz, jak ostatně sami uvádějí. Proto nepovažujeme průzkum za relevantní. Současně je třeba říct, že zveřejněné snímky dokumentují pouze estetické vady drůbežího masa, které v žádném případě nemají vliv na kvalitu a už vůbec neohrožují zdraví spotřebitele,“ sdělil prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Podle něj je cílem kampaně snaha přimět spotřebitele k úplnému odmítnutí konzumace potravin živočišného původu a členové organizace se za tímto účelem uchylují i k šíření zavádějících, nebo dokonce nepravdivých tvrzení. „Konkrétně tato kampaň je podle našeho mínění na hranici šíření poplašné zprávy a zvažujeme právní kroky. Lze také spekulovat, zda kampaň necílí na podporu konkrétní šlechtitelské společnosti, která prodává pomalu-rostoucí hybridy kuřat, další firmy na šlechtění těchto pomalu-rostoucích hybridů usilovně pracují a kampaň je tak může cíleně poškodit,“ podotkl.

V průzkumu dopadl nejhůře Kaufland se svými značkami Purland a K-Jarmark a Penny se svou značkou Dobré maso, u kterých se nemoc bílých vláken vyskytuje dokonce ve více než 97 procentech balení. Podle mluvčího společnosti Penny Market v rámci standardní nabídky pochází veškeré kuřecí maso prodávané pod jejich privátní značkou od českých dodavatelů, kteří splňují Penny animal welfare standardy. Cílem je zajistit nejen dodržování správných postupů a dodržování stávajících legislativních požadavků, ale v některých případech jsou podmínky stanoveny nad rámec stávající legislativy, a to proto, aby zvířata měla kvalitnější životní podmínky.

Ilustrační snímek
Duševní zdraví není out! Péče o něj je podceňována, říká Věra Motyčková

„Už před několika lety jsme nastavili pro naše dodavatele nadstandardní podmínky nejen pro chov vepřů a skotu, ale následně také pro chov a přepravu drůbeže. Chov kuřat musí splňovat přísnější standardy než stanovuje zákon, především pokud jde o klima v halách samotných, kde je vyžadována mimo jiné optimalizovaná vlhkost, dále je požadována nižší hustota osazení kuřat v hale, nebo se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ popsal podmínky Tomáš Kubík s tím, že v současné ekonomické situaci je pro většinu zákazníků napříč celým sortimentem rozhodující cena.

Legislativní požadavky z hlediska pohody zvířat musí splňovat i dodavatelé masa do obchodního řetězce Albert. Celý sortiment kuřecího masa včetně chlazeného i mraženého dodávají čeští chovatelé drůbeže. Původ včetně chovu, porážky a balení je přehledně značen českou vlajkou na obalu. „V sortimentu mimo jiné nabízíme Královské kuře, které také pochází výhradně z českých farem z obohacených chovů. Tento druh kuřete je krmen nutričně vyváženým krmivem a jeho chov je dvakrát delší, než je u běžného kuřete,“ zaznělo z PR oddělení společnosti Albert Česká republika, jejíž obchody jsou taktéž v Libereckém kraji.

Průzkum proběhl v 259 prodejnách devíti obchodních řetězců. Aktivisté zkontrolovali 2 255 balení kuřecích prsou. Z testovaných značek dopadlo nejlíp Sklizeno s výsledkem 83,3 % pozitivních vzorků. „Zákazníci si zaslouží vědět, že reklamní slogany a obrázky šťastných a zdravých kuřátek jsou jen marketingový trik. Realita vypadá jinak. Supermarketům nezáleží na zvířatech ani na kvalitě nabízeného zboží. Mezi zákazníky jsme se setkali s pozitivními reakcemi na naši kampaň. Provedli jsme anketu, ve které zákazníci často zmiňují, že odteď budou více přemýšlet o tom, co kupují,“ svěřil se Trojan. O nemoci bílých vláken nevěděla ani Jana Vykoukalová z města pod Ještědem. „Maso doma moc nejíme, a kuřecí opravdu minimálně, spíše vepřové nebo hovězí na polévku. Většinou se snažím kupovat maso v místním řeznictví, i když bývá dražší,“ řekla.

Ilustrační snímek
Role knihoven se proměnila. Nové čtenáře lákají na různé aktivity

Cílem kampaně je, aby se obchodní řetězce, restaurace a další potravinářské firmy připojily k závazku ECC (European Chicken Commitment), který definuje nové standardy pro chov kuřat. Ve Francii, Německu i v Polsku firmy tento závazek přijímají. Podle Doležala se ale podmínky pohody hospodářských zvířat se v Česku neustále zvyšují. Jako příklad uvedl postupný útlum klecových chovů, který bude v Česku zakázaný od roku 2027.

„Pokud společenská poptávka bude směřovat k rychlejšímu zvyšování standardů welfare, čeští chovatelé drůbeže se tomu přizpůsobí. Současně je ale třeba říct, že se chov drůbeže prodraží, což může mít vliv také na ceny produktů vajec a drůbežího masa,“ upozornil. Záleží tedy na zahraničních obchodních řetězcích, které dominují českému maloobchodu, zda budou ochotni odebrat tyto produkty za zvýšenou cenu, potažmo na zákazníkovi, zda bude ochoten zaplatit vyšší cenu za kvalitní domácí drůbeží produkty. „Pod tlakem současných hodnot inflace jsou spotřebitelé na cenu základních potravin, k nimž vejce a drůbeží maso jednoznačně patří, hákliví a mohlo by se stát, že by se z těchto potravin stal už jen drahý luxus,“ dodal ředitel Agrární komory České republiky.