Sbírka galerie se rozrostla celkem o dvanáct uměleckých děl. Jedná se převážně o malby či kresby od umělkyň a umělců současné české a slovenské výtvarné scény. Podle vedení galerie tento soubor zároveň odráží aktuální spektrum výstavní činnosti instituce.

„Posláním každé sbírkotvorné instituce je nejenom pečovat o sbírky, ale také o jejich rozšiřování,“ vysvětlil ředitel OGL Pavel Hlubuček, jehož odborné zaměření je právě na systematickou podporu nákupu uměleckých děl. Z jeho iniciativy byl mimo jiné v roce 2017 založen vládou podpořený Akviziční fond, umožňující muzeím a galeriím v regionech nákupy současného umění. Hlubuček dodal, že právě v rozšiřování sbírkového fondu liberecké galerie chce pokračovat i v příštích letech.

Sbírka OGL je zaměřena na díla nizozemských autorů 16. – 18. století, francouzských, rakouských a německých autorů 19. století, českých autorů 19. – 21. století a českých a německých autorů libereckého regionu 19. – 21. století. „Proto byl důležitým hlediskem pro nákup tohoto souboru úzký vztah umělců či jejich děl k území libereckého regionu, neboť galerie dlouhodobě usiluje o vytváření plastického obrazu umělecké tvorby s ním spjaté,“ vysvětlila nová šéfkurátorka galerie Johana Kabíčková.

Galerie aktuálně vystavuje díla slovenské autorky Doroty Sadovské Svatá Zdislava a Kojící madona, kresby Markéty Hlinovské – diptych Krtčí past III. a Pád II., obraz Zahrada I. Zdenky Marie Novákové a portrét Běly Kolářové od Libuše Pražákové. Ta žije a tvoří v Semilech. V minulosti vystavovala v liberecké galerii Prostor 228 a nedávno měla výstavu v Annenkapelle v německém Görlitz a v Galerii Morzin ve Vrchlabí. Pražáková se v počátcích věnovala přírodním tématům, ke kterým se průběžně vrací. Jejím velkým tématem se nicméně stal rodičovský vztah matky a dítěte.

„Zpočátku idylické obrazy návratu do věčného dětství brzy vystřídaly obrazy o komunikaci mezi rodiči a o síle slov, které dokážou ublížit. Dalším výrazným impulzem k tvorbě byla vážná nemoc jejího syna, která vyžadovala velkou duševní sílu k zvládnutí,“ vysvětlili kurátoři galerie. Obraz, který OGL do své sbírky zakoupila, pochází se série portrétů významných žen.

„Když jsem byla v tíživé situaci se zdravím syna a bylo to fakt až na dřeň, tak mi došlo, že síla ženy je vlastně nedoceněná. Chtěla jsem se zabývat jezdeckým pomníkem žen, ale zjistila jsem, že nejsou. Ale pak mi došlo, že ženy koně nepotřebují, že jsou silné, pevné a statečné i bez nich a začala jsem tedy malovat jen portréty. Mělo to být projevení úcty každé ženě, která zvládla svoji roli matky, milenky, manželky, pracovní roli, vychovala další generaci dobrých lidí a uchovala si to svoje. Svůj nadhled, půvab. Ustála ten život se vším,“ uvedla ke svému cyklu Pražáková, která si jako modely vybírala osobnosti jí blízké a často významné umělkyně.

Další obraz, který mohou návštěvníci galerie vidět spolu s další tvorbou Zdeňka Trse, je Kvadratura kruhu II., který je součástí autorovy probíhající výstavy. Trs se narodil v Liberci a absolvoval studia v ateliéru skla Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a v ateliéru klasických malířských technik tamější Akademie výtvarných umění. OGL už má ve své sbírce jeho obraz Zahrada (2005).

Naopak dílo Tomáše Plesla z Jablonce nad Nisou, které galerie v loňském roce také zakoupila, zatím v galerijní sbírce zastoupeno nebylo. Plesl působí jako výtvarný pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě, předtím pracoval na Střední uměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou. „Jeho tvorba zahrnuje krajinomalbu, ale i zátiší a figurální kompozice. Tomáš Plesl ve své tvorbě vychází primárně z krajiny Železnobrodska, se kterou souzní vlastním silným prožitkem a soužitím s podhorským krajem,“ popsali jeho tvorbu kurátoři galerie. Dvě Pleslovy malby Hlubina a Dálný východ si budou moci návštěvníci prohlédnout při jeho podzimní výstavě, kterou OGL chystá.

Mezi další umělce, jejichž díla instituce nakoupila, patří David Hanvald, který měl v galerii nedávno velkou výstavu.